Historie skupiny

Od pradávné historie až po současnost

Původně březinská skupina Speleologického klubu Brno byla založena v roce 1948 březinským učitelem Františkem Červinkou. Původní tým speleologů pracoval ve složení: František Červinka, Alois Ševčík, Václav Šíbl, Rudolf Sehnal, Jaroslav Polák, Břetislav Keprt a Alois Kozák.

 

První zmínka o jeskyních u Březiny pochází z roku 1898, kdy byla v Knechtově lomu při lámání vápence objevena malá jeskyně nesoucí doposud název "Knechtův lom". Průzkum této lokality se uskutečnil až v roce 1904 a až v roce 1949 zde provedla březinská skupina Speleologického klubu v Brně podrobný průzkum. V květnu 1948 objevil F. Červinka (učitel v Březině) ve skalnaté lesní stráni "U studánek" téměř zasypaný vstupní portál menší jeskyně. Tímto okamžikem začíná prakticky celá historie jeskyňářského bádání v okolí Březiny. Velký podíl na výzkumu jeskyní na Březinsku má zejména A. Ševčík z Březiny, který k usnadnění práce zhotovoval různá technická zařízení.Po F. Červinkovi převzal vedení skupiny A. Ševčík, který v této funkci vytrval až do své smrti v roce 1981. Od roku 1954 se členové březinské skupiny podíleli, na žádost tehdejšího výboru Speleologického klubu, na pracovních akcích v j. Býčí skála, která byla v těchto letech, pod vedením R. Burkhardta, hlavním pracovištěm klubu.

V roce 1949 došlo k objevu další lokality. Jednalo se o jeskyni "Malý lesík" v SZ úpatí vrchu Skalka. Tato lokalita se tímto okamžikem stává hlavním pracovištěm Březinské skupiny a byla jím prakticky donedávna. Při vyklizení sedimentů z jeskyně byla překonána úroveň hladiny Březinského potoka a celková délka paleoponoru dosáhla 115 m. v roce 1972 projevila o činnost na j. Malý lesík zájem skupina mladých členů Speleologického klubu pod vedením I. Singra, která zde začala pracovat pod odborným dohledem A. Ševčíka.

Po šesti letech došlo k rozpadu této skupiny, ale práce na Malém lesíku pokračovaly za účasti místních nadšenců - J. Opletala, J. Hromka a L. Černohlávka, z nichž někteří se stali později členy Speleoklubu. v této době byla vybudována závěsná lanovka a v roce 1981 bylo znovu započato s aktivním průzkumem jeskyně. V roce 1981 se do vedení Speleoklubu dostal Karel Plíva z Mokré a za jeho vedení byla roku 1983 dlouholetá činnost na j. Malý lesík korunována prvním větším úspěchem - objevem dalšího pokračování v délce 140 m.V létě roku 1984 se K. Plíva vzdal funkce vedoucího skupiny a speleologické činnosti vůbec.

Po něm převzal vedení klubu Pavel Vyhnánek, za jehož období činnosti bylo v j. Malý lesík dosaženo v systému Propástky skalního dna a byl započat průzkum nejzazších fosilních odtokových cest Březinského potoka. Od roku 1993 pracoval v ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno ve funkci předsedy Petr Kos z Mokré. v této následující etapě výzkumu se opět pokračuje na hlavním pracovišti, v j. Malý lesík. Jsou částečně prozkoumány trativody Panna, Medvědova díra, Údolní trativod II a Chodba chamtivců, kde bylo následně zjištěno další nadějné pokračování jeskynního systému pod Komínem ozvěny. Dále zde proběhla hydrologická a teplotní měření. Nejnověji došlo k provedení rozborů vzorků z jeskynních výplní ve spolupráci s brněnskou pobočkou Geologického ústavu Praha.

Kromě geologického a speleologického průzkumu byla lokalita zkoumána ve spolupráci s archeology (ÚAPP Brno, AÚ AV ČR Brno) a paleontologů z brněnských vědeckých pracovišť (prof. R. Musil, Př FMUB). v současnosti se pozornost členů ZO zaměřuje na problematiku koncových trativodů, jejich paleohydrografii, recentní hydrografii a zonální rozdělení jednotlivých úrovní jeskyně. Aktivní činnost zaměřená na exploatační práce je prozatím pozastavena pro problémy s umístěním vyvážky. Ta před základnou ZO již dnešním podmínkám ani právním předpisům nevyhovuje.

V roce 2001 bylo opět obnoveno správní řízení a zahájena nová průzkumná a výzkumná činnost na lokalitě lom Na Technice s jeskynním systémem Tereza-Na Technice (j.č. 1406A, j.č. 1406), kde byla prokázána fosilní inaktivní vyvěračka neznámého paleotoku směřujícího do Březinského údolí z masivu Babické plošiny.

Dalším pracovištěm naší ZO (s výrazným podílem dalších ZO ČSS - ZO 6-15 Holštejnská, ZO 6-25 Pustý žleb, ZO 6-01 Býčí skála), se stal Mechový závrt položený v oblasti dobývacího prostoru lomu Mokrá (Českomoravský cement, a.s. nástupnická společnost). Průzkum Mechového závrtu se stal posléze prestižní záležitostí brněnského Speleoklubu a jeho otevírkou je momentálně řešena otázka kavernózního zkrasovění s okraje Mokersko-hostěnické plošiny. Lokalitě neubírá na významu ani skutečnost, že se opodál nachází největší jeskynní systém jižní části Moravského krasu - Ochozská j.

Ve stejné oblasti jsou pravidelně posuzovány krasové jevy v dobývacím a těžebním prostoru lomu Mokrá, kde bylo k roku 2003 zaregistrováno celkem 51 podzemních a 53 povrchových krasových struktur, které byly zaznamenány mimo rámec evidence jeskyní v údolí Říčky (Himmel-Himmel 1967, Himmel 1972). Nejvýznamnějším objevem naší ZO na mokrsku je paleosystém Mokrské j., který v roce 2000 dosáhl úctyhodné délky 250 m a do roku 2001 bylo dosaženo celkem 370 m. Vzhledem k závažnosti objevu a jeho značnému významu pro studovanou oblast, byla navázána spolupráce s Př FMUB a brněnskou pobočkou ČGÚ Praha. Dohoda mezi naší ZO a podnikem lom Mokrá (momentálně firma Českomoravský cement, a.s. nástupnická společnost) na posuzování krasových jevů v dobývacím a těžebním prostoru ložiska nadále trvá a práce se nám zde zatím daří společně úspěšně realizovat.

Do činnosti naší ZO lze dále zahrnout průzkum historického podzemí (lochy, štoly) a pseudokrasových jeskyní na jižní Moravě. Za zmínku stojí uvést objev sprašové jeskyně u Dolních Věstonic (Netopýří j.), která byla prozkoumána v r. 2000 při průzkumu jednoho ze zdejších studňovitých závrtů. Během průzkumu jeskyně jsme zaměřili celkem 70 m polygonu, při denivelaci téměř 20 m.

V rámci průzkumu historického podzemí byl prozkoumán a zdokumentován loch ze 13. stol. v Lipůvce (okr. Blansko), obilní jáma v Sivicích (okr. Brno-venkov), v roce 2001 propad lochu na faře ve Střelicích (okr. Brno-venkov), podzemní úkryty v Syrovicích (okr. Brno-venkov), v Tvarožné (okr. Brno-venkov), Mokré (okr. Brno-venkov), Líšni (okr. Brno) a štola zvaná "zlatová" z 15. stol. v Želešicích (okr. Brno-venkov) a v roce 2003 středověký loch v Holasicích u Brna. Brněnský Speleoklub aktivně spolupracuje i s jinými ZO ČSS. Někteří členové se podíleli roku 1999 na společných dokumentačních pracích se ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno v lokalitách j. Ponorný Hrádek (Novodvorský ponor) u samoty Nový Dvůr u Březiny (okr. Brno-venkov) a v propasti Zub ležící na návrší Skalka u Ochoze (okr. Brno-venkov).

Další akce proběhly v posledních letech společně se členy ZO 6-15 Holštejnská. Jednalo se hlavně o otevírku závrtu č. 66, kde jsme vypomáhali při těžebních a razících pracích, a úspěšný čerpací pokus v závrtu č. 71 na Šošůvské plošině v severní části Moravského krasu. v závrtu č. 71 a č. 59 U Trojičky proběhly mapovací práce. Stejně tak jsme vypomáhali v průzkumu Holštejnské jeskyně. Ve střední části Moravského krasu se několik našich členů zúčastnilo bádacích akcí ZO 6-01 Býčí skála v j. Býčí skála a j. Barová.

Na jihu Moravy již několik let spolupracujeme se ZO 6-13 Jihomoravský kras v průzkumu jeskyní Na Turoldu. Zde jsme společným úsilím dosáhli menších objevů přímo v j. Na Turoldu. Výrazným úspěchem je velkolepý postup při prolongaci j. Liščí díry, kde bylo v roce 2001 dosaženo délky 280 m chodeb a v roce 2003 se délka jeskyně rozrostla na více než 500 m chodeb.

V současnosti se snažíme aktivně spolupracovat se sousední ZO 6-26 při průzkumu jeskyně Ponorný Hrádek a závrtu Zub. Spolupráce se dále rozvíjí na Babické plošině se ZO 6-28 Babická speleologická skupina a v poslední době i v blízkosti Ochozské j. (Hynštova ventarola) se ZO 6-11 Královopolskou.

V rámci spolupráce se zahraničními organizacemi jsme se podíleli na společných akcích OSS St. Nicolaus v Jánské dolině na Slovensku (Nízké Tatry), kde spolupracujeme na výzkumu j. Nová Stanišovská, j. Malá Stanišovská, j. Zlomísk, j. Stará Poľana, v Ponorech Bystré a j. Netopiery. Ve Vážeckém krasu jsme vypomáhali při mapování a průzkumu komínů v j. Zápolná v Kozích chrbtoch u Černého Váhu. v Demänovské dolině jsme vypomáhali při mapování j. Mieru, j. Pavúči a výrazně jsme v roce 2001 zabádali i v nadějné j. Klukatý kanál.

Každoročně se zúčastňujeme speleotýdne, pořádaného SSS na různých krasových lokalitách Slovenska. Text sestavil Petr Kos.

Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.