Velikonoční víkend v Českém krasu 13-17.4.2017

Autor: Luboš

Tak…jak jsem se posledně zmínil, tak se taky stalo. Není to ani měsíc, co jsme slibovali návrat do Koněprus a jsme opět tady. Tentokrát to ale nebude jen uspěchaný víkend, nýbrž celá čtyřdenní záležitost včetně Velikonočního pondělí.

Dokonce i účast se rozšířila. Aleš s sebou vzal svou ženušku Helenku a doplnil je náš raketový inženýr Bohoušek. Kompletní sestavu pak završili Vláďa s Valjou Prieslovi. Celkem 4 Myotisáci, jeden neregistrovaný Myotisák a jedna Bejčiňářka

Tato dovolená byla od samého počátku pojata jako poznávací zájezd. Zcela výjmečně nejedem trhat rekordy ve vytahaných kýblech, ale chceme poznat rozsáhlejší spektrum Čekrasu, abychom si trochu rozšířili obzory jak o zdejším podzemí, tak i okolní krajině a povrchových zajímostí.

 

Koněpruské jeskyně

 

V pátek dopoledne začínáme civilní exkurzí Koněpruských jeskyní.

Odpoledne jsme se přesunuli do Srbska na Chlum, kde proběhlo seznamování s Netopýří a Srbskými jeskyněmi. Vzalo se to poměrně poctivě. Zvlášť, když si někteří jedinci musí tužit svoje ego prolízáním úžinářských atrakcí, které údajně prolezou jen děti.

Srbské jeskyně Atrakce Jarčiny vzdechy

 

Abychom tu nebyli jako úplní turisti, tak jsme pomohli vytahat kůly staré výdřevy o něco blíž k východu. Všechny se podařilo dostat do Netopýřího dómu a malá část byla dotažena až k východu pod uzávěru. Děkujem Věrce a Méďovi (ZO 1-06 Speleologický klub Praha), že na nás počkali a půjčili nám klíče! Po exkurzích pokračujeme přímo k Berounce kolem Barrandovy jeskyně a do Srbska na chálku.

Vytahování staré výdřevy z Netopýřího dómu. Barrandova jeskyně

 

V sobotu se nás ujal Pavel Amler a proběhla pracovní bádačka v nám velmi dobře známé Bonzákovce. Krátký popis v kostce o Bonzákově sluji jsem publikoval v předešlém článku…

Mezipracoviště. Bonzákova sluj

 

Samozřejmě naše sestava jeskyňářů z Mokrasu nemohla konkurovat silnému jádru místních bláznů, takže rekord nepadl. Nicméně 350 kýblů je na naše vychlastaný moravský mozky pořád nadprůměrný výkon. Na dně už se začíná odhalovat trativod, který byl nedávno zavalen.

-)

 

Zpět na základnu to vezmem skrz lom Na Kobyle a proraženou štolou. Na závěr dne absolvujeme exkurzi nedaleké propasti s pěknou kalcitovou výzdobou .

 

Lom Velká Amerika

 

Neděli celou věnujeme opuštěným povrchovým lomům. Velké a malé Americe a přilehlým menším  lomům v okolí.

Celý komplex těchto lomů budovaných především politickými vězni jsou propojeny rozsáhlým systémem dopravních štol, které navzájem propojovaly jednotlivé lokality pro  dopravu materiálu do zdejší cementárny Mořina. Hlavní centrální štola do které se sbíhají všechny ostatní má na délku 3 km a celý systém má téměř 10 km.

Komplex štol

 

Vláďa tu nebyl poprvé, tak se trochu ujal role průvodce. Dohromady s jeho tabletem a offline mapami nebylo vynecháno nic, až na pár menších nejvzdálenějších lomů. Vůbec jsem to nestíhal vstřebávat . Byl jsem naprosto zmatenej, ale když  jsem to pak doma kontroloval s mapami štol, tak to do sebe všechno zapadlo a teď mám naprosto přehled. Systém štol je komplikované projít celý, protože všude jsou závaly. Kam se dalo bez větších problémů v civilním oblečení dostat, to jsme si nenechali ujít. Části, kam je potřeba overal a lezení si necháváme na příště.

Lom Malá Amerika Lom Mexiko se zatopenou propástkou

 

Doufám, že nějaké příště tady bude, protože na spousta místech se tu prorážkou štol, nebo přímo v lomech narazilo také na přírodní podzemí a rozhodně by stálo si zdejší jeskyně prošmejdit. Největší lákadlo je asi portál ve stěně lomu Mexiko s názvem Gotika. Také v lomu Kamensko jsou hned dvě. Jedna dvanáctimetrová propástka, která má dole i pár metrů volných prostor a hned na druhé straně lomu je další o něco větší jeskyně Amerika 1. Ta leží přímo pod velkým propadem, kterému se říká malý přírodní lom (malé Kamensko).

Po dnešní vydatné polopovrchovce vyhlašujem přesun do vedlejších Bubovic se pořádně nažrat, protože všichni už měli žaludky scvrklý, jak mozek Homera Simpsona.

Co s načatým večerem? Nedaleko je nádherná dědina Svatý Jan pod Skalou. Zde to dobře známe z předloňského setkání jeskyňářů v Solvayových lomech. Je zde také přímo v klášteře jeskyně sv.Ivana, ze které jsme pozřeli pouze vývěr. Na prohlídku už jdeme pozdě.

Následně se nějak zmateně rozdělíme, protože jeden letěl kamsi na kopec, další byli pořád v hospodě, tak Vláďa už to nevydržel a vyjel s Valjou a semnou napřed. Během jízdy si kažké auto naplánovalo jiný program. Toyota Yaris skupina vyráží na procházku k Alkazaru a Škoda Octavia skupina míří na Hvížďalku a následně bývalé hradisko Kotýz.

Lom Alkazar

 

Alkazar je další z mnoha lomů hned vedle Chlumu. Je to tříetážový lom protkaný štolami do kterých se ukládal radioaktivní odpad. Dnes jsou tyto prostory natvrdo zabetonovány a lom slouží jako ráj pro horolezce. Hvížďalka je nenápadné údolíčko mezi Zavadilkou a Koněprusy, kde se nachází pět malých vývěrů v těsné blízkosti u sebe a všechny se stíkají do jednoho jezírka. Ze všech těchto vývěrů byl momentálně aktivní pouze jeden a jezírko vyschlé. Na Kotýzu se nachází skalní most Aksamitova brána s menší propástkou a v těsné blízkosti taková skalní rozsedlina Jelínkův most. Po nějakém historickém hradišti ani stopy.

Jeden z pěti vývěrů na Hvížďalce Aksamitova brána s propástkou

 

Poslední večer jsme bez slitování ztrestali všechny lahváče, co nám zbyly a na spánek příšel čas až hodně pozdě.

Poslední večírek

 

To mělo zřejmě za následek, že odsud nemůžem odjet bez průseru. V noci, v průběhu spánku a trávení piva se letím potmě vychcat a zalomil jsem klíč ve dveřích od základny. Ten byl do půlky povytaženej ze zámku a já byl moc nalitej a rychlej, abych na to přišel. Naštěstí v oknech nejsou mříže, takže se z boudy dalo dostat ven. Každopádně v pondělí při odjezdu to byl pěknej šaškec vyskakovat štítovým oknem.

Poslední den potřebuju stíhat vlak ve 2 hodiny odpoledne z Berouna. Dopoledne se tedy všichni balíme, provedem onen šaškec se zavíráním boudy a všichni společně ještě vyrážíme na Tetínské skály. Na vyhlídku a zdejší vodopád.

Berounka z Tetínských skal

 

Na samotný konec této okružní cesty začalo vydatně pršet. Asi  se nám něco snaží naznačit, že už jsme toho viděli dost a máme odsud zase vypadnout. Pochopili to asi všichni, takže před auty se rozloučíme a každý táhnem, odkud jsme přišli. J

Opět děkujeme Speleoskupině ZO 4-01 Zlatý kůň za poskytnutí zázemí a omlouváme se za škody. Však se do budoucna budem dále setkávat, takže se vyrovnáme.

 

Fotogalerie na rajčeti: 

 

 

Účastníci:

 

·         6-21 Myotis – Aleš Havel, Luboš Trtílek, Valja Priesolová, Tomáš Kočí (Bohouš)

·         6-01 Býčí Skála – Helena Baueršímová

·         4-01 Zlatý kůň – Pavel Amler, Jaroslav Bohatý

·         (UNDEFINED) – Vladislav Priesol

 

 

 

Termín: 13.4.2017 - 17.4.2017
Průměr: 1 (hlasujících: 1)
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.