Císařská jeskyně

Autor: franci musil
Rubrika: Aktuality

Původní vzhled Horního vchoduJe jeskyně v Hrádském žlebu s velmi bohatou historií. Od prehistorie až do současnosti neustále prozkoumávaná a používaná lokalita, které by mohly i větší a zajímavější jeskyně právem závidět. Není v úmyslu tohoto článku speleologicky (geologicky) popsat lokalitu, vypsat všechny citace, reálie a články o jeskyni napsané, protože by zabraly na celou knihu, článek si neklade nárok na odbornost, ani na datovou přesnost, faktografii, nebo posloupnost. Cílem je nastínit historicky jeskyni mým pohledem, vypíchnout zajímavosti, upozornit na problém nenávratných přeměn v této jeskyni (i jinde) a na problém vztahu lidí ke krasové lokalitě.

Jeskyně...

Historie Císařské jeskyně je plná překvapujících převratů, přehmatů, kotrmelců a je psána od pravěku, kdy byla osídlena východní odbočka poblíž spodního vchodu. Ten je obrácen k západu a společně s klidným zastíněným údolím od okolních planin, vodním zdrojem a relativně dostatkem místa, mohla poskytovat dostatek bezpečí a zázemí pro malou tlupu diluviálních lidí....

Jeskyně ve strání východní...  

Jeden z první a opomenutých průzkumníků se stal Johannes Nagel v roce 1748. Odtud je velmi známá Nagelova perokresba, kde je zobrazen při první dokumentaci jezera. Od místního sedláka byla zakoupena husa k nějakému určitému účelu, jež by pravděpodobně domorodec tehdy nepochopil. Pomocí provázku byla na husu uvázaná svíčka na prkénku. Velkého vodního ptáka potom Nagel honil kamením po jezeře a osvícenou prostoru pak postupně maloval. Na tento první dokumentační akt si vzpomněl až dvorní písař a kronikář Salmův, pan J. Horký v r. 1815.

 Jeskyně Eniodis...

Kníže Salm se věnoval také svým pozemkům a jeskyním, zejména, když to mohlo něco vynášet. Název jeskyně je odvozen od začátečních písmen jeho spoluprůzkumníků při prvním sestupu v r 1779. Jeskyni několikrát osvětlil, časem dal vybudovat železné zábradlí k jezírku a právem dutinu považoval ze dosud největší objevenou v Moravském krasu. J Horký píše o knížecích průzkumech z let 1790-1800 v jeskyni s křišťálovou hladinou. Roku 1804 navštívil jeskyni císař František s císařovnou Terezií.

Jeskyně Ovčí díra P.r...

V průzkumu pokračoval Jindřich Wankel v r. 1861. Jeho výzkum je v podstatě už poctivým speleologickým popisem jeskyně s řadou teorií a revizí záznamů J. Horkého a Salma. Ještě stále se píše o dvou oddělených jeskyních. Hornímu vchodu se říkala Císařská od návštěvy Rakouského mocnáře, spodnímu pak jeskyně Ovčí. Wankel také koketuje s myšlenkou o jednotné hladině v obou slujích. Wankel v podstatě započal éru s nekonečně se opakujícími popisy, revizí starých prací, dokumentů a zhodnocováním jeskyně.

 Vodní jeskyně v Hrádském žlebu...

Jeskyni se věnoval i Sloupský občan JUDr. Martin Kříž. Jeho akce začaly v r. 1889 a to dvěma zásadními počiny. Protože byl z oboru (speleolog-paleontolog-archeolog), nastínil a snad i provedl první paleontologické a archeologické nálezy v odbočce pod spodním vchodem a v menší míře i v horním. Dále provedl základní znivelování obou vchodů a příslušných hladin. Z této práce pak vycházel i Absolon (Dr. Kříž ponechal mě tak dokořán otevřené pole a umožnil vděčný úkol objevit celý průběh Císařské jeskyně a předložit její zmapování). Cit. K. Absolon.

travertinový dómCísařská jeskyně...

Největší rozsah prací a propojení obou jeskyní realizoval Karel Absolon. Nejprve v r. 1900, kdy došlo k povrchové rekognoskaci terénu. Po jistě dlouhé přípravě byl objevný atak proveden 10.-13 a 16.-17.8.1904. Ve všech Absolonových knihách se velmi podrobně píše o vlastním průzkumu, o propojení obou jeskyní kladivy a majzly rozšiřovanou úžinou. Píše se o prvním použití skládacího člunu Osgood v krasu, píše se o obtížích mapování a dokumentace. V knize jsou fotografie pořízené především ze břehu Nagelova jezera a z nepřístupných míst jsou publikovány kresby. Absolon také teoretizuje a vyvrací názory svých předchůdců. Píše o jezerech plných bahna a vodních úrovních. V souvislostech poprvé také píše o okolních lokalitách: Estavele, Vandrácké, periodickém jezírku katabothrovém a propadání pod Pánskou skálou. Nastiňuje další průzkum a použití čerpadel. Je celkem pochopitelné, že se v pozdějších pamětech vůbec nezmiňuje o Šamalíkovi, pouze jako o zlovolném jedinci, který jeskyni zničil.

původní vzhled Hlubokého jezeraMoravské Lurdy...

Nastupuje Ostrovský poslanec Šamalík. Ostrovský rodák ve své knížečce: Krápníkové jeskyně Ostrovské nejprve vyvrací dobu a návštěvu císaře Františka a opravuje ji na r. 1808 na návštěvu princů Ferdinanda a Maxmiliána. Dra Absolona a jeho spolupracovníky uvádí běžně a bez emocí, popisuje zdolávání Hlubokého jezera místními občany v zimě, kdy jezero zamrzalo (oba vchody byly volně otevřené). Muselo to vyžadovat dost odvahy, nebo fantazie.

Na Šamalíkův popud byla v jeskyni umístěna socha Panny Marie Lurdské (1933. Po jejím zničení místními komunisty pak v r. 2005 instalována její keramická kopie). Která měla zvýšit dojem z návštěvy. Odtud plynou snahy pojmenovat podobně i celou jeskyni. Zpřístupňovací práce byly započaty v r. 1929. Do jeskyně zabudoval chodníky, mosty, přístaviště a vytvořil průjezdné (průplavné) profily. Celé dílo pak v r. 1931 převzala akciová společnost Moravský kras.

Dále popisuje Šamalík problémy s vlastními zpřístupňovacími pracemi, s nastupováním hladin a pomalém odtékáním jezer, po deštích a jarní rozjíži, což znemožňovalo provádění. Vinou byla možná stavba silnice Ostrov - Holštejn, při které došlo k ucpání pravidelných ponorů a odtokových systémů z jeskyně a mokřadu před ní. Poslanec, který na veškeré práce dobrovolně a ve svém volnu sháněl státní prostředky, to nejprve řešil čerpáním Sigma-pumpami známé firmy z Olomouce. Z této doby má mnoho fotografií vyčerpaných jezer. Filuta z Ostrova to později vyřešil odtokovým járem v louce směrem k dosud fungujícímu ponoru pod Panskou skálou a vodním hradítkem před jeskyní Estavelou. Popisuje také nález dubového potrubí vedoucím stejným směrem, jež pravděpodobně sloužilo kdysi k témuž účelu.

Poslanec a uznávaný Ostrovský rodák Šamalík byl typický amatérský jeskyňář, stín a napodobenina s pokusem se vyrovnat Absolonovým manažerským a organizačním schopnostem. Na druhé straně v oblasti ostrovska nechal prozkoumat a vykopat desítky jeskyní. Jeskyně sice popisoval laicky, neodborně, avšak velmi přesně. Svědčí o tom důsledný popis s reálnými daty několika čerpacích pokusů a závěrečné zhodnocení hydrologie, včetně trativodů a oken, jež pod standardní hladinou jednotlivá jezera spojují  Co kam teče je platné v podstatě dodnes. Stejně jako Absolon popisuje návaznost horních ponorů Dominiky a závrtů v okolí. Jako zdatný rhobdamon pracující s pérovou virgulí popisuje pokračování jeskyně na sever a další pokračování pod Panskou skálou.

Následují objevné postupy SV směrem, při kterých pravděpodobně vznikl hlavní odval pod spodním vchodem, na starších fotografiích nepostřehnutelný (Ryšavý 1955). Jedná se o vykopanou soustavu chodeb a dómů s hladinami asi 150-200 m délky.

Mrtvé období poválečné cca 1945 -1975...

Od posledního Šamalíkova zpřístupnění uběhlo už hodně času. Jeskyně zřejmě neprosperovala, jak by si ostrovský rodák přál. Viníkem byla 2. sv. válka a po ní rychle se rozvíjející návštěvnost Moravského krasu. Moderním způsobem a chodníky a elektrickým osvětlením byly zpřístupněny daleko větší a hezčí jeskyně - Sloupské, Punkevní a Kateřinská,se kterými ještě za První republiky pomyslně Císařská držela krok. A také samozřejmě zpřístupnění daleko krásnější jeskyně Balcarky v r. 1930-35 (Jubilejní Masarykovy dómy). Taky Pan Šamalík doposlancoval, neměl nástupce, ani finanční zdroje. Jeskyně a její vybavení chátralo, uhnilo zábradlí, nečerpané a nečištěné vodní plochy se zanášely bahnem, a organickými zbytky z povrchu skrze jeskyni Vandráckou. Byla uzavřena a odpojena v r. 1952. Několikrát byly zvědavci vypáčeny i oba vchody, než se spodní vchod udělal tak, aby se dal šikovně přelézt.

první plavba...a naše první exkurze...

Sem se datuje moje první návštěva v r. 1982. Spolu s členy tehdejší PŽS (R. Komínek, S. Baňa, P. Šotek, T. Vácha a M. Holubek jsme pomocí třímístného člunu postupně zdolali všechny jezera s přenášením. Největší kabaret poskytovalo právě Nagelovo jezero, kde se skrze nánosy bahna nedalo rozumě s člunem manipulovat, ani vysedat. Pořídili jsme nějakou fotodokumentaci a v jeskyni se nějak zorientovali. Nevěnovali jsme tomu nijakou větší pozornost, protože jeskyně nebyla v naší zájmové oblasti. Každopádně plavba zanechala ve všech přítomných ohromný a nezapomenutelný dojem, i když jeskyně byla v podstatě „vybydlená" , hnusná, špinavá a zničená.

Druhá podrobnější návštěva proběhla někdy v r. 1988 a to pouze do Severních odboček. Zde bylo také několik vodních hladin s dřevěnými a velmi použitými lávkami daleko za hranicí zlomení. Tyto naštěstí byly pod hladinou, takže jedině snad vodní vztlak zabraňoval nejhoršímu. Z hliněných a skalních mostů mezi jezery se jevilo několik volných i ucpaných komínů, kde by se dalo i s malým úsilím zdařile prolongovat dále k potenciálním paleopřítokům od Domínky.

foto Bedřich PolákDalší výzkumy...

V jeskyni se prováděly nějaká další hydrologická pozorování a měření. Společně s nějakou základní sanací jeskyně. Zasloužila si to. Většinou byla voda čerpána na louku před jeskyní , nebo do vrtů v louce. Takto pomáhal svému hydrologickému měření a barvení např. Ivo Dostál z ČHMÚ v letech 1980-81, nebo Ivan Balák a správa CHKOMK 14.-16.10.1994. Z obou čerpání a měření je dostupná a zveřejněná podrobná dokumentace. V posledních případech (asi 1996) se voda používala při prolongaci jeskyně V Panském klínku, prováděné Plánivskou skupinou. Nikoli pro hydrotěžbu, ale jako nálevová a stopovací zkouška. Skupina Tartaros zdokumentovala Severní odbočku.

Největší oprava byla provedena v rámci zřízení centrální lokality pro speleoterapii, protože prostory v MK - Amatérce, Sloupských jeskyních apod. zjevně nevyhovovaly. Za velkou řádkou těchto sanačních prací stál státní zájem,  pracovně i finančně organizace Moravský kras a Správa CHKOMK i zájem vlastní speleoterapie jednotlivá pracoviště sjednotit.

Speleoterapie.

Zatím je to poslední etapa ve využití jeskyně. V roce 1997 byla jeskyně upravena,  otevřena a provozována pro potřeby speleoterapie. Za tímto názvem se nazývá celý komplex jeskyně, doprovodných budov, vlastního léčení i služeb. Tato činnost je samozřejmě spojena s delším pobytem nejen v jeskyni, ale spíše ve specializovaném středisku v obci. Nebudu to vypisovat, na internetu je informací dost. Léčení samozřejmě maximálně potřebné, prospěšné, úspěšné a důležité. Pro rodiče dusících se dětí zatím nijak nenahraditelné. Moje úvaha se týká něčeho úplně jiného.

 

Jak jsem to viděl po letech....

Když jsem minulého týdne bloumal po místech před necelými 30-ti roky, je to v mém podvědomí trochu průšvihové. Vstupy do jeskyně jsou už dlouho opatřeny bytelnými vraty. Díky uzamčení stouply několikanásobně i počty v koloniích zimujících vrápenců malých. Vše je upraveno v nerezi, přes Šamalíkovy oloupané chodníčky je navrstven nový beton. Niphargusové jezírko je překryto plechem jako největší plošina pro léčbu. Není tu nikde moc místa na rozložení lehátek, nedalo se jinak. Mezi Bílým dómem a Nagelovým dómem je vyražená štola, která obě lokality spojuje suchou cestou. Nedovedu se představit, jak se rubanina vozila ven. Přes Hluboké jezero a jiné prostory až ke spodnímu vchodu určitě ne a do prudkého kopce k hornímu vchodu také ne.

Ona se totiž vyvážela přímo do Nagelova jezera. Proto jsem ho marně hledal. Místo něj je prosívkou vysypané hřiště s ping-pongovými stoly, basketbalovými košíky a jinými brankami. K hornímu vstupu vedou toliko dva žebříky a plní funkci pouze únikového vchodu. Romantické Salmovo jezero je přehrazeno masivní betónovou zdí skoro až ke stropu, zpoza které vyvěrá přes Estavelu a Vandráckou voda z louky před jeskyní.

Průzkum je takzvaně skončen, přestože severní odbočky jsou speleologicky zajímavé, není údajně proveden ani komplexní výzkum všech komínů.

snížená místaQuo Vadis Císařská?...

...U této vodní sluje je její minulost, její přirozená tvářnost, jak jsme ji objevovali a znali, daleko zajímavější, než nešťastnou rukou znetvořená přítomnost... (cit. Karel Absolon 1970, str.174). Tohle napsal už velký Kája asi v reakci na Šamalíkovo zpřístupnění v r. 1929. Nedovedu si představit, co by říkal dneska.

Drsně jsou upravené a zničené i jiné jeskyně Moravského krasu. Halstatt v Býčí skále, Výpustek, Stará Drátenická, Michalova jeskyně a podobně. Svérázně jsou upraveny pro veřejnost i jeskyně dnešní (štola pro náklaďáky ve Sloupských, vodní pomocná v Punkevních). Císařská jeskyně na rozdíl od nich je čistá, nenápadná, nereklamovaná s čistou vodou a upravená může sloužit dále svému účelu mnoho dalších let.

Je to asi daň doby a komerci, v tomto případě je to daň zdraví našich dětí. Ale co když lékaři vynaleznou jiné a účelnější metody léčení dýchacích cest a pobyt v jeskyni bude zbytečný? Zábradlí a plechy na zadeklovaných jezírkách se dají uřezat, ale to Nagelovo jezero už asi nevrátí nikdo...


Nagelovo jezero

Nagelovo jezero, jak jej už nikdy nikdo nespatří. Repro z Absolonovy knihy Moravský kras.

zůstaly jen vzpomínky

Zůstaly jen vzpomínky...(plavba na Hlubokém jezeru)

mapa

Absolonova mapa kolem r.1950

B Polák

Lokalita v 90-tých letech, Hluboké jezero. Fotografie (celkem 3) Bedřich Polák, Plánivská skupina.

Nové fotografie naleznate na http://franci.rajce.idnes.cz/Cisarska_jeskyne/

 

Použitá literatura

-         Absolon, K. (1905-1911): Kras moravský a jeho podzemní svět. Dél 1 Wiesner, 216 s., Praha.

-         Absolon, K. (1970 a): Moravský kras 1. Academia, 415 s., Praha.

-         Balák, I. (1989): ENIODIS - Quo Vadis. - Regionální sb. Okresu Blansko 89: 62-71,  Blansko.

-         Balák, I. (2000): Čerpací pokus v Císařské jeskyni (14. 10.-16. 10. 1994). Estavela, 5: 23-26, Brno.

-         Bosák, P., Kadlec, J., Otava, J., Vít, J. (1999): Exkurzní průvodce. Moravský kras. Česká republika. ČSS, 55s., Brno.

-         Hromas, J. (ed.) a kol. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 608 pp.

-         Ryšavý, P. (1956): Suchý žleb v Moravském krasu a jeho jeskyně. - Čs. Kras, 8-9: 2-72, NČSAV, Praha.

-         Šamalík, J. (1937): Krápníkové jeskyně ostrovské v Moravském krasu. Občanská tiskárna. 172s., Brno.

Průměr: 4.2 (6 votes)
-

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Franci,velice zajímavý

Obrázek uživatele Hadař
Franci,velice zajímavý článek.Určitě Tě stál mnoho času,než jsi informace dohledal a setřídil.Věřím,že by to zasloužilo širší prezentaci.Třeba o spojitosti s Dominkou čtu poprvé,i když jsem o tomto ponoru pátral po informacích bezvýsledně dlouho.Jen mě trochu zarazil název Ovčí,jeskyně stejného názvu leží v Suchém žlebu?

Já si myslím, že se

Obrázek uživatele francimus
Já si myslím, že se jedná o lidové názvy jeskyní, které se různě vžívají do podvědomí, anebo zapomínají.  Ovčí jeskyně je také, jak píšeš naproti Verunce v Suchém žlebu, Ovčí díra je také synonymum Michalovy jeskyně v Hrádském žlebu, které dnes každý druhý jeskyňář říká "Sýrárna", i když už dlouho tu žádné sýry nezrajou. Určitě by se neujal název Moravské Lurdy v době komunismu a při ateismu českého národa. Dnes hraje hlavní roli mediální masáž, kterou bohužel lze hravě přejměnovat i původní objevitelské názvy a to i z relativně nedávné doby: Jeskyně v závrtu Společňák-Harbešská jeskyně, Nový Sloupský koridor-Šachta Břoušek atd. To je hodně průšvihové.... francimus

Informace k výzkumu

Obrázek uživatele Maty

Informace k výzkumu propadání U Domínky můžeš dohledat ve výročních zprávách ZO 6-16 Tartaros: http://www.tartaros.eu/vyrocni-zpravy

Zdař, díky francime, moc

Obrázek uživatele Marcel Kudlvasr
Zdař, díky francime, moc za doplnění mých informací o této historické, a proslulé lokalitě, sice je to pomali 25 let od mé poslední návštěvy, ale díky za Upomene, Zdař Bůh Tulák Marcel od zvonu

V Císažské jsem si poprve

Obrázek uživatele Olaf
V Císažské jsem si poprve vyzkoušel jaké to je, kopat v jeskyni. Před lety jsme tam ještě s P. Kýrem loupali skálu statrejma kramlama. Dodnes si vzpomínám na poslední návštěvu. V Západní chodbě jsme se vsoukali do pukliny s pěknou sintrovou výzdobou. Nifky nám už moc nesvítily a tak jsme si to chtěli prohlédnout další týden. Pak nějak nebyl čas a když jsem se ke spodnímu vchodu dostal, už vypadal stejně jako dnes... jo, nic se nemá odkládat. Teď je v těch místech výše zmiňovaná spojovací štola. Mimochodem, nad léčebnou se začínají stahovat mraky a je slyšet hřmnění.  

Ba né. Léčebna se má

Obrázek uživatele franci

Ba né. Léčebna se má rozšiřovat, jedná se o nové budovy, funglovka léřebny a ubytovny, které mají stát nad Slepičárnou, jedná se o rozšíření léčebných turnusů i na dospěláky. Problém je v tom, že dospělí kašlají jiné bacily, takže by to bylo kontraproduktivní. Když bude hodně peněz, vyrazí sezhora novou štolu do jeskyně, ale k tomu doufám už opravdu nedojde...Jinak předpokládám, že v Severovýchodních chodbách opravdu budou paleopřítoky od Domínky, výškově je tam relativně hodně prostoru, ale to by chtělo spíš hydrotěžbu. K tomu taky určitě nedojde.

francimus

Ta poznámka mi spíš ujela

Obrázek uživatele Olaf
Ta poznámka mi spíš ujela na závěr. Mám nějaké fotky ze dne otevřených dveří v květnu 2009: http://blembloud.rajce.idnes.cz/cisarska/

Ahoj , krátké video z

Obrázek uživatele JaS

Ahoj , krátké video z jeskyně v archivu ČT je tady :

 

http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?id=914&lang_id=1

Vážení badatelé Vaše

Obrázek uživatele Caja

Vážení badatelé Vaše informace jsou od roku 1993 chybné, jeskyni jsem pro speleoterapii projektoval já a pak dozoroval při stavbě. S Ivanem Balákem jsem teké objevil a domapoval okrajové části jeskyně.

S pozdravem Karel Klobása

Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.