Selskej dvorskej 2011

Autor: Tonda "Carlos" X
Rubrika: Expedice

Rok uplynul jako voda a v tradičním termínu posledního srpnového týdne vyrazilo vodomilné chapadlo z chobotnice jménem Speleoskupina GUÁNO, vstříc dalšímu, v pořadí již čtvrtému, kaňoningovému dobrodružství. Expedice s názvem „Selskej dvorskej 2011“ neproběhla sice v tak rozsáhlém složení, jako předchozí ročníky, neboť Ing. Klokan zveleboval svoje doupě, Voškyn si k novomanželce pořídil ještě mládě a Honza s Míšou se museli věnovat studijním povinnostem. Z původního osazenstva tak nakonec zůstal Vojta, Vaňous, Šami a já. I tak složení manšaftu slibovalo opět nevšední zážitky, se spoustou průserů. Cílovou destinací jsme, stejně jako v loňském roce, opět zvolili Švýcarsko a opět kaňoningový ráj v oblasti Ticino, neboť znalost prostředí, kempu a loni zakoupený kaňoningový průvodce oblasti k tomu přímo předurčovali.

Z vlastní cesty do země Viléma Tella byly asi nedrsnější první 4 km, mezi Planou a Brodem, kdy se na nás v protisměru řítila bílá Octavia a nehodlala ustoupit ze svých pozic. Zbylých 700 km pak již probíhalo v poklidném tempu, přestože poslední FUNGUJÍCÍ Felicii jsme viděli na Rozvadově. O tom, zda jsme slušná parta, a že si do země nepouští žádnej póvl, se raději na vlastní kůži přesvědčil švýcarský celník, který nám na hranicích zkontroloval doklady, vybavení rakve a neopreny. Škoda, že se do podobné akce nepustil některý z jeho kolegů při zpáteční cestě, protože minimálně vůně Vaňousovo ponožek by nám jistě zajistila volný průjezd s vojenským doprovodem až do Čech.

Po podvečerním příjezdu do kempu jsme se okamžitě nakvartýrovali na staré dobré místo bývalé skládky a jali se stavět základní tábor, vařit tradiční expediční jídlo - fazole s hořčicí, bourat zbytek dovezených veselých plechů a výčepních lihovin. Zároveň bylo vyhlášeno pravidlo „Kdo vyleje pivo je vůl a dělá otroka všem“, do jehož pasti se vzápětí chytili Vojta se Šamim a museli tak po celý zbytek expedice plnit jeho znění.

  Pro první den jsme chtěli otestovat dosud nevyzkoušené, a to zkusit si znovu projít některé z kaňonů, které jsme absolvovali v loňském roce. Zvolili jsme si pro to Cresciano a Pontirone a určitě jsme nevybrali špatně. Znalost prostředí nás dokázala vybičovat k tomu, že pasáže, které jsme dřív slaňovali a dlouze prozkoumávali, jsme tentokráte po vzoru místních matadorů skluzavkovali, případně skákali bez mrknutí oka.

  V následujícím dnu padla volba na kaňon Val´d Ambra. Délka nástupu tohoto kaňonu se blíží vzdálenosti pochodu Praha – Prčice, takže v právě vrcholícím létu se stoupající cesta stala parádním pochodem smrti….

Samotný kaňon je hodně vodnatý (místy připomínal naší šumavskou Vydru) a obsahuje krásné pasáže s parádními skoky a skluzavkami. Po příjezdu z výletu jsme na vařiči přpravili další expediční specialitu a šli zkulturnit tělesnou schránku do sprch. Náhoda tomu chtěla, že nedaleko od nás jsme zaslechli náš rodný jazyk. A protože nic nesblíží lidi víc, než cizí kraje, slovo dalo slovo a my byli pozváni na seznamovací párty. Z našich hostitelů se vyklubala banda kaňoningářů, takže došlo k historickému okamžiku, kdy jsme mohli poprvé zkonzultovat svoje zkušenosti s tímto sportem v rodném jazyku. Kulturní sbližování se protáhlo do pozdních nočních hodin, takže další den jsme vybrali kratší kaňon Osogna, jehož nejdominantnější položka bylo 50m slanění přímo ve vodopádu. Závěr kaňonu tvořila kaskáda 3 kratších slanění nad místní pláží, tou dobou plně obsazenou domorodým obyvatelstvem. Uprostřed této kaskády se nám nechtěně podařilo vyrušit mladý páreček plně užívající vrcholící léto a jeho suchých mezí. Překvapení to sice bylo pro obě strany, ale po drobném zaváhání se všichni začali opět věnovat svým zálibám a účelu, za kterým kaňon navštívili. Inu, přírodě neporučíš…

  Středa bývá na expedicích považována za krizový den a z toho důvodu se většinou volí tzv. „den volna“. Nikoliv však v našem případě! I přes večerní párty s poněkud pozdějším časem odchodu do hajan jsme nakonec po hromadné diskuzi rozhodli pro krátký kaňon Broglio. Doprava k němu byla sice delší, ale společensky nám ji vyplnila konverzace v italštině a češtině s mladou italskou stopařkou. Slečna asi netušila, že i v mírumilovném Švýcarsku se může dočkat stopu čtyř polodivokých individuí, které v jejím rodném jazyku nebudou umět ani škyt.

Kaňon Broglio je ideální pro začátníky a nedělní odpolední výlet pro rodiny s dětmi. Není nijak dlouhý, jeho slanění nejsou náročná a je v něm spousta krátkých skluzavek. Navíc je dost otevřený, takže jsme si mohli užívat sluníčka a parádního počasí. Na večer jsme opět využili pozvání ke kolegům z Čech a při promítání fotek a videí a za asistence plechových ležáků a kapalin z Božkova strávili další příjemný večer.

  Pro čtvrtek, který byl posledním dnem pro návštěvu kaňonu, nám přátelé doporučili Combru. K tomuto kaňonu je potřeba se nejprve autem vyškrábat úzkou klikatou silničkou k horské přehradě primárně sloužící k zachycení velkých jarních vod a dále pěšky po 100m vysoké přehradní hrázi kolem obřího přepadového trychtýře začít tradičně stoupat k nástupnímu místu. Užívali jsme si tedy posledních propocených metrů při stoupání, procesu oblékání do oblíbených svěracích kazajek, ochlazení v ledové vodě, posledních slanění, skluzavek, skoků a míst, kde i pstruh má problém proplout a pomalu se loučili s dalším úspěšnou expedicí.

V pátek nás pak již pouze čekala cesta domů s krátkým pěším výletem v Alpách a na benzínce v Rozvadově potvrzení pořekadla, že nejhezčí holky jsou v Československu, o kterém nás přesvědčil zaplněný autobus se čtvrtým ročníkem zdravotnické školy. Holt doma je doma...

 

Krátké video z celé taškařice můžete shlédnout zde: http://www.zkouknito.cz/video_77592_canyoning-svycarsko2011

 Zdar a sílu,

Tonda „Karlos X“.

Průměr: 5 (13 votes)

Obrázky

Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011
Selskej dvorskej 2011

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Ou jéééé!!! Karlos

Obrázek uživatele ivan.KLE.

Ou jéééé!!! Karlos velmi zdařilé video a text též!!! Koukám, že šlo i o život, ostuda také byla a Vojtovo našláplé kaňony, kde vlk sere magi v kostkách... prostě PARÁDA :-) . Doufá, že necenzurované video představíš na speleo sabbatu Guána 4 Rumy 2011. Malá poznámka :-)  : domnívám se, že Vaňous "Čtyřlist" bejval o něco pohlednější... ňák opuchnul... nebo je to vada páteře??? ...nebo jste ho tloukli ?  :-)  Zato "Rumákovi" jste asi nedávali nažrat... Nebo mu to zhltnul Čtyřlist ??? Nobo je to tou kosmickou stravou...???  :-)

Každopádně PARÁDNÍ canyoning výprava !!!!!

Hele Karlos, Iron Maiden je dobrá volba, ale já se domnívám, že takovej Eva a Vašek byl větší nářez :- )  ...nebo toto :-)

http://www.youtube.com/watch?v=kC_EOEDHR1I&NR=1

Zdař Buh

dědek

Díky za pochvalu,

Obrázek uživatele Tonda X.

Díky za pochvalu, dědouši. U výběru hudby jsem řešil dilema mezi Iron Maden, nebo Pepíčkem Zímou. Nakonec jsem se rozhodl pro IM, protože ti nejsou tak výrazní a neodpoutávají pozornost diváka.

Na chystaném guano mejdanu video, včetně krátkého komentáře, pochopitelně nebude chybět.

Jako vždy, šlo i na tomto tažení o život, ale to už je asi nepsaným standardem :-). I když oproti předchozím ročníkům byl tohle asi ten nejméně vyhrocený - holt zkušenosti, no...

 

Co se Vaňouse tejče, tak je to způsobeno jeho dobrou přípravou před expedicí. Jak je obecně známo, na každou takovouhle akci si musíš už z domova přivézt "ochranný a zásobní polštář", ze kterýho budeš moct v případě nouze čerpat energii a sílu. U Šamiho to byl dost velkej problém, protože ten se takhle nepřipravil a rozhodl se zariskovat a podstoupil expedici bez ochrany, ale naštěstí mu to vyšlo. Dostal ale žlutou kartu s varováním, že na příště si už musí polštář taky pořídit. Je to součást výbavy, stejně jako helma, lano, nebo sedák.

Tonda

Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.