Průzkum Dyleňského krasu v roce 2014

Autor: Miroslav Marek

Dyleňský kras v letech 2012 a 2013 nezažil žádnou větší jeskyňářskou akci. Tou dobou jsem sem chodil kopat většinou sám, ale každému je jasné, že velkou „díru do světa“  jsem tím nemohl udělat. Podařilo se mi alespoň objevit vchod do nové jeskyně, kterou jsem pojmenoval jeskyně Permoníků. Ta jeskyně se nachází jen pár metrů od Dyleňské jeskyně a je docela možné, že obě jeskyně byly původně spojené, než je těžba vápence v lomu rozdělila.

 

Začátkem roku 2014 se průzkumy po třech letech opět rozběhly pod vedením Ivana Kletečky, alias „dědka“.  Dalšímu postupu v Dyleňské jeskyni, která je nyní 14 m dlouhá, bránila na konci hlavní chodby úzká plazivka. Bylo jasné, že bez rozšíření chodby pomocí drobných trhacích prací se do dalších prostorů jeskyně nedostaneme. Nikdo z nás neměl s těmito pracemi  dosud žádnou zkušenost, takže jsme měli určité obavy, jak by to mohlo dopadnout, ale po konzultaci s jinými spřátelenými jeskyňáři jsme se rozhodli, že pyropatrony v Dyleňské jeskyni vyzkoušíme.  Na první velké pracovní akci v Dyleňské jeskyni, která proběhla 27. dubna, se nás sešlo 12, podle počtu pracantů to byla největší akce v historii průzkumů Dyleňského krasu. Nové velké odhodlání nám nechybělo. Jedna parta kopala ve střední části jeskyně a prohloubila jeskynní chodbu asi o 70 cm.  Skalního dna jsme ale nedosáhli a ukázalo se, že profil chodby se směrem dolů rozšiřuje. Další parta zkoušela vrtání do vápence v koncové plazivce, ale ukázalo se, že naše nářadí bylo pro tento úkon zcela nedostatečné, takže pyropatrony se ke slovu zatím nedostaly. Třetí parta poctivě makala v jeskyni Permoníků a z původní „délky“ 0,7 m ji protáhla na 2 m. Velký balvan spadlý ze stropu, který byl původně ve vchodu jeskyně,  se podařilo odvalit ven a zprůchodnit tím vstup do jeskyně.

 

Podruhé jsme se v hojném počtu sešli 9. srpna. Po zkušenostech z jarní akce jsme se na práci s tvrdými horninami lépe vybavili dobrou vrtačkou a kvalitními vrtáky.  Tentokrát se vrtání do mramoru i erlanu dařilo mnohem lépe.  „Dědek“ měl jasný plán: vybudovat pod stropem Dyleňské jeskyně lanovou dráhu pro usnadnění dopravy těženého materiálu. Doposud jsme jí řešili bez jakékoliv mechanizace předáváním plných plechových kbelíků z ruky do ruky.  Bylo to fyzicky náročné a také dosti pomalé.  Lanovku se nám podařilo zprovoznit a skutečně se ukázalo, že se s jejím využitím těžba jeskynních sedimentů výrazně urychlí. Pak jsme se pustili do prvních pokusů těžby horniny pomocí pyropatron s dálkovým odpalováním. Po několika nezdarech, kdy výbuchy nepřicházely, se při posledním odpalu konečně ozvalo z jeskyně několik ran.  Když se usadil prach z výbuchů, ukázalo se, že výbušniny zapracovaly přesně tak, jak jsme si přáli. Navrtaná skalní kulisa mezi dvěma krasovými puklinami na dně plazivky se rozpadla na mnoho větších i menších úlomků.  Sláva, na příští akci už začneme s regulérní těžbou mramoru na dně plazivky!  Tím by se jistě podařilo v jeskyni proniknout do dalších prostor.  O tom, že jeskyně má další pokračování, není pochyb. V roce 2009 to ukázala nálevová zkouška, kterou jsme provedli ve spolupráci s hasiči. Do jeskyně se tehdy vešlo celých 5 kubíků vody,  která volně odtékala do zatím  neznámých krasových dutin.  Hlavní jeskynní chodba byla vytvořena podél dvou rovnoběžných téměř svislých puklin, které jsou od sebe vzdálené  přibližně půl metru.  Tyto pukliny procházejí celou hlavní chodbou a pokračují i dále do dosud nepřístupných částí jeskyně. Skalní kulisa ve dně plazivky je zbytkem nerozpuštěné polohy mramoru mezi těmito dvěma puklinami.  Z geologické stavby je zřejmé, že po odstranění skalní kulisy by bylo možné chodbu prohloubit asi i do průchodného profilu.  

 

Poslední společná akce v roce 2014 pod vedením „dědka“ se  konala za krásného počasí 27. září.  Všech 11 účastníků bylo asi zvědavých, jak se bude dařit těžba kamene z Dyleňské jeskyně. A tentokrát, při využití dopravní lanovky a minulých zkušeností s trhacími pracemi, už šla práce pěkně od ruky.  Navrtat, připravit pyropatrony, odpálit, odtěžit kameny a zeminu a uložit je na skládku.  To se opakovalo asi čtyřikrát.  Nejvíce se při tom asi zapotili tahači kbelíků s kameny a samostatných velkých kamenů na laně před jeskyní, ale poctivě jsme se na téhle pozici střídali. Výsledek tohoto snažení byl opravdu dobře viditelný. Plazivka na konci jeskyně zmizela, místo ní je nyní asi 1 metr vysoká chodba. Na skládce zase přibyla kromě zeminy pěkná hromada na pohled  atraktivního mramorového kamení.  Pokračovali jsme i v průzkumu jeskyně Permoníků.   Jeskyně byla prodloužena do délky na 2,5 m, výška chodby dosahuje až 2 m, skalního dna ale nebylo dosaženo.  Dosud provedené průzkumné práce ukázaly, že lze očekávat nalezení dalších jeskynních prostor,  nicméně že další postup v odkryté části jeskyně by byl dosti problematický zejména z bezpečnostních důvodů.  Důvodem je skutečnost, že pevná skalní stěna, výrazně tvarovaná žebry, je pouze na západní straně jeskynní chodby, zatímco celá východní stěna je až ke stropu tvořena hlinito-kamenitým sedimentem hustě prorostlým kořeny stromů.   Další výkopové práce v původním směru by znamenaly zřejmě značné riziko možného zavalení jeskynní chodby, která je zřejmě až k povrchu terénu zaplněna zeminou a kamením.

 

Od října do prosince jsem ještě několikrát zavítal do Dyleňského krasu sám. Odkopem sedimentů na dně jeskynního lomu v blízkosti jeskyně Permoníků jsem se snažil nalézt jiný  možný vchod do této jeskyně, zatím bez úspěchu.  Pevně věřím, že v letošním roce budou naše průzkumy nejzápadnějších českých krasových jeskyní zdárně pokračovat.  

 

     Zdař Bůh, Miroslav Marek

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:8.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:107%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi; mso-fareast-language:EN-US;}
Průměr: 4.2 (6 votes)
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.