Expedice „Maňána Speleos Tovar“ Caves Istria 2013

Autor: Ivan Kletečka
Rubrika: Expedice
…Ili kako speleološki magarci, patke, guske, koze i Guáno spasio Beavers dolje na jugu …

 

Letošní velkou expedici, podnikla Speleoskupina Guáno na sklonku prázdnin a zamířila za Chorvatskými speleopřáteli na území Istrie. Zde máme několik spřátelených speleoklubů, za kterými velmi rádi jezdíme za účelem výpomoci, návštěvy místního nádherného podzemí plného aktivů a samozřejmě i za samotnými kamarády. Přípravy na expedici měly hlavně organizační charakter a stanovení plánu úkolů na samotnou výpravu. Naše expedice byla oficiální a tudíž řádně nahlášená na ústředí chorvatských jeskyňářů. Po dobu celé expedice nám byli vystaveny řádné licence (podobné průkazce ČSS), které nás opravňovali se volně pohybovat a vykonávat činnost v podzemí na území Chorvatska, a je včetně pojištění pro aktivity v podzemí a taktéž pro speleopotápění. V případě nehody v jeskyni by zasahovala speleozáchranná služba, konkrétně spolku jeskyňářů Istrie, která znala náš plán expedice a taktéž naše časy pobytu v jeskyních. Rozhodně nedoporučuji lézt nelegálně do podzemí na území Chorvatska. Pokuty jsou zde značně brutální!

 

Jóó.. a nastal den odjezdu. Partička natěšených Guános, se už nemohla dočkat! Každý od brzkých ranních hodin přešlapoval před svým domem zavalený speláči, lany a dalším cajkem. Hlavní pilot Jirka všechny objel obřím speleoautem, které již bylo značně naloženo nezbytným proviantem a pekelnou zásobou chmelového bahna. Kupodivu se vše do auta vlezlo i s kytarou a tamburínou navíc. A opouštíme zasněžené pláně Čech... Sněhuláci mávají...  Jako náčelník expedice jsem udržoval zdravé tempo, krutý humor a přesný plán výpravy. Zato jako navigátor (má vedlejší funkce), jsem byl vyhodnocen „jako že na piču" a tak jsem byl nahrazen Sidym (Nawaho-krev, stopař Guána), který navigoval auto pomocí lišejníků, slunce a větrů bledé tváře na benzínkách. Dlouhá, značně drsná a místy nebezpečná cesta na základnu přátel Speleo klubu Proteus, plná nástrah rakouských důchodkyň, proběhla bez újmy na zdraví a psychiku. Snad jenom pár drobných fó-pá.... A to že: ...1. Lájoš „omylem" způsobil požár na benzínce u Salzburku, ...2. dále že: Jiřina vulgárně nadával a fyzicky napadl obchodníka s občerstvením za to, že nechce přijmout marky a jídelní lístky za balíček žvýkaček ...3. Spáchy usnul na toaletách na Slovinských hranicích a my na něj jaksi zapomněli a jeli dál (návrat byl jaksi komplikovaný, ale to zde nechci raději rozebírat)....noo a za ...4. Karlos tak dlouho přemlouval na jednom odpočívadle cikánské Rumuny za účelem ponechat si jejich nezletilou dceru na pokusy, až dostal do držky (dvě žebra, a vyražené zuby). Takže zas tak nic zvláštního se nestalo a cesta proběhla jako jindy před tím. Inu ve stylu Speleos Guáno (poznámka: "pchee" holt už jiný nebudeme...a rozhodně se měnit nehodláme!). 

Na hranicích Slovinska s Chorvatskem na nás vehementně mával mladý pohraniční policista (netušíme dodnes proč..) a tak jsme mávali za jízdy i my. Za to jeho dementní kolega se drsně postavil do cesty (také netušíme proč...) s rozpaženýma rukama. Bohužel netušil, že Jirkovo brzdy nejsou zrovna šlágr a tak jsme ho nechtíc vyžehlili... Hmmm, takže nás drobet zdrželo prý nezbytné služební papírování o pracovním (nechtěném) úrazu. Na základně speleoklubu Proteus na nás již netrpělivě čekal náš skvělý kamarád Silvio a předseda Chorvatské speleologické společnosti ze Zágrebu Juraj Posarič, aby přivítal oficiální a jářku slavnou českou expedici Speleos Guános. Při příjezdu na základnu s doprovodem místní policie drobet čučeli. S místními esembáky jsme to zdárně vyřešili jedním loveckým salámem, dvěma vepřovkami a třemi petkami lahodného bahna. Nicméně Juraj s námi měl pobýt na jeskyňářské chatě do rána... Zatraceně netušil, co ho čeká... Než jsme vybalili osobní věci a mnoho lezeckého cajku, tak jsme čistě preventivně vystříkali Biolitem (vysvětlení: byl v akci s 50 % slevou) spací bivak. Podotýkám velmi důkladně! Proč? Inu z minulých ročníků, jsme byli již vyškoleni bodavým hmyzem, který probodne 3mm plech, mravenci-zabijáky a škorpióny, který prý nejsou podle místních nijak škodlivý (hmm... aha... tak proč se s námi před dvěma lety nevrátil Ajfel??!!). Po malém posezení před speleohaciendou s chorvatskými přáteli a menší konzumací lahvinky s plachetnicí odjíždíme na večerní promenádu půvabného města Poreč, pokoukat po tanečních párech. Po dvou hodinách se vracíme spět na základnu a nastává vostrá záchrana přiotráveného Juraje Biolitem (poznámka: ten přípravek opravdu funguje!). Chudák starý dobrý jeskyňář Juraj, který dle jeho vyprávění přežil šest závalů, málem zařval při styku s českým hmyzovrahem. České piváky, mléko jeskyňářů (Rumák) a proplesknutí s vynesením na čerstvý vzduch ho dostalo spět na nohy. Pojal to velmi sportovně a na oplátku vytáhl dva litránky rakie. Noční estráda, byla opravdu jedna velká taškařice s dobrým koncem. I tak se ještě jednou omlouváme Jurajovi za drobné zdravotní trable + předávkování rumáky a všem chorvatským jeskyňářům, za to že jsme málem sprovodili ze světa jejich představeného.  

Sobotní ráno začalo hnedle pracovně. Po rozloučení s kamarádem Jurajem, který odjížděl s dvojkou pod kůží směr Zágreb, jsme zasedli  společně s mým dlouholetým kamarádem a zároveň náčelníkem speleoklubu Proteus Alenem a naplánovali úkoly a pracovní činnost naší expedice. Pro účely zahřátí a drobátek protažení tělesních údů, též za účely měření plynu se vydal zmenšený team ve složení Jirka, Lájoš a Karlos, do propasti Pošeš (-142 m čistá vertikála). Ostatní, čili já, Spáchy a Sidy připravujeme dokumentační náčiní, pro odpolední focení v jeskyni Baradine. K obědu se vrací operační team s info o stavu CO2. Drobet zlé výsledky a to 5% CO2. Výměna sond se též zdárně vydařila. Jinak dnešní den byl vyloženě odpočinkový a tak zbyl čas též na návštěvu museum traktorů Silvia a drobet moře pro vypláchnutí vlka. V podvečerních hodinách za námi přijelo milé překvapení v podobě italských přátel ze speleoklubu San Guisto (Trieste-karso) Lupa a Danila. Společná večeře a večerní posezení s italskými a chorvatskými speleopřáteli, byl moc fajn. Musím hned na začátku pochválit naše expediční kuchaře Karlose a Lájoše za úžasné žra-so!

Neděle. Od brzkého rána slunce pere jako ďas a našeho Karlose, který má fobii spát pod střechou, vyhání z oslího stanoviště spařené slámy, do stínu olivovníku. Turisté přijíždějící z hor za krásou Istrie jsou kupodivu v harmonické pohodě a spícímu Karlosovi v nehezkém spacáku pohazují drobné mince. Ostatní členové expedice v klidu snídají a chystají se na dnešní výpravu do podzemí. Již dorazil i Alen, který nám dnes dělal průvodce a vyrážíme vstříc k jeskyni Piskavica. Karlose necháváme spát a nakládáme jej ve smrdutém spacáku do kufru auta. Této části auta již odedneška říkáme prasečák. Po cca. 40 min. přijíždíme do cíle. Parkování je jářku nevídané u staré salaše v lukách. Čerstvě podojená selata na salaši dodali mléko, které je místní specialitou. Pochod pastvinami k jeskyni při teplotě  36°C byl velmi výživný. Horizontální jeskyně Piskavica  (délka 1045 m) s aktivním tokem, je naprostý světový unikát v podobě rovného stropu, který se ladně nese nad korytem ve výšce od 1m do 3,5m v délce přes jeden kilometr. První dojmy jsou, že tohle není práce přírody. Ale jo, je to tak! Fascinující! Začátek je trochu „Sabadžák", ale pak je to naprosto pohoda, tedy až na finální pasáže, kde je brutálně úzké plazení. Technicky nenáročná jeskyně, ale naprosto nádherná! Ou jéééé! Večerní kultura doprovázená lahodnými tóny kytary mistra Karlose neměla chybu. Linoucí se hlahol ze samoty haciendy do okolí venkova se stal u místních populární. Mají nás tu rádi!

Pondělí. Náš pilot a hlavní technik Jirka, měl bolestivou a bezesnou noc, kterou marně utišoval barbituráty. Při nedělním výstupu z propasti Pošeš si cosi porouchal na stehenním svalu levé nohy. Dr. Sidy a jeho odvar z babského ucha mu pomohl a Jirka byl záhy jako Jura, po třech dnech aplikace. Bohužel i to se stává. Dnes se bohužel nemohl zúčastnit mise a tak zůstal u vstupu do propasti jako povrchová hlídka. Dnešní výprava byla do nádherně nadprůměrně obtížné jeskyně ponor Kolinaši. Jedná se o 43. nejdelší jeskyni na území Chorvatska dosahující délky 1278 m, její hloubka sahá do -195 m. Díky dlouhodobému suchu panující na území Istrie a dobré předpovědi počasí, jsme ponechali neoprény na základně. Tam dole jsme bohužel uznali, že to byla chyba a drobet jsme máčeli naše nebohá těla ve vodě o teplotě 8°C. Vstupní propast má vertikálu 51 m. Dole je místy hnedle voda (začínáme postrádat neoprény). Hlavní chod jeskyně je říční koryto, které se po 340 m rozdvojí na slušně náročné meandry. Samozřejmě dno meandrů je tvořeno vodou, různých hloubek. Všechen pohyb je tudíž tzv. na rozpor. Na každé větvi je několik vertikál. Je zapotřebí větší množství lan a strojícího materiálu. Díky častému aktivu vody je po jeskyni rozmístěno množství dřeva, sedimentu a poznávacích značek z dob minulých, které zde pohřbil kdysi místní úřad. Pro sběratele naprostý unikát. To, že lidé v Chorvatsku používali, a možná ještě používají jeskyně a hlavně propasti jako popelnice, kafilerky a smeťák, je bohužel holá a smutná pravda. Díky pár jeskyňářům, kterým to není lhostejné, se pomalu podzemí čistí. I Speleoskupina Guáno se zapojila na několika akcích. Na večer jdeme opláchnout těla do Jadranu a po skvělé večeři zasedáme za hudební nástroje a při lahodných ochranných nápojích vychutnáváme zbytek večera.

Úterý. Po předchozím dosti náročném dni si dnes užíváme nenáročnou, ale za to nádhernou jeskyni Tribaňska Jama (-71 m.). Jeskyně nemá velké nároky na SRT, zato extrémně úzké pasáže střídají nádherné obří vyzdobené dómy. Největší dóm, nazýván Div Očiju, má délku 348 m. Zde se pokouším fotografovat bez složí, pouze na nachytané pozemské světlo do igelitových pytlů (značka foto-Kocourkov), které Lájoš a Sidy pracně naložili lopatami při západu slunce. Vypustit tak velké světlo najednou je značně náročné a nebezpečné! Co čert nechtěl, díky extrémní explozi energie kelvinů zařvali naše paštiky, salámy a jiné dobrůtky z našeho piknik-cave košíku, který vždy taháme sebou. Inu stále platí, že láska speleologa prochází zásadně žaludkem. Naprosto úchvatný je v jeskyni tzv. suchý kanál (Crieva Bradko) o délce 419 m. Večer trávíme s chorvatskými jeskyňáři u lahodného škopku. A je o čem vyprávět a na co vzpomínat. Naše speleopřátelství je jářku staré a moc fajne. Také jsme tvořili pracovní plán na další nelehký den.

 

Středa. Vyhlašuji stav nouze a ohrožení, vyvěšuji obrácenou vlajku na haciendu!!! „Došlo český bahno!!!" křičím a zbytek členů expedice propadá panice a depresi, vychlemtaných 200 prvotřídních bahen (značka bude zveřejněna příští rok, až nás budou oficiálně sponzorovat!) je ta-tam... Od této chvíle musíme konzumovat místní chmelo-moky a jiné výživné energetické roztoky. No každopádně lepší než pumpičkou přes ohryzek! Smutný příběh.... Ráno odjíždíme na pracovní akci do propasti Cenacolo (-56 m na vodu). Dole na nás čekalo vodní čerpadlo, které jsme měli v plánu opravit. Bohužel, po hlubším zjištění závad, bylo nutné opravu ponechat do dílny. Nezbývalo než 60 kg těžké čerpací monstrum vytáhnout z propasti. Pomocí kladek a zručného pohybu na laně šlo vše jako po másle. Práci nám drobet stěžoval řídký vzduch a pískot oxymetru, který řval při snížené koncentraci kyslíku 16%. Po vydatném obědě na základně, se přemisťujeme kousek za haciendu do malé jeskyně Vinski podrum, která se skládá pouze z jednoho velkého dómu. Vstup je přímo z vinice. Malá jeskyně, ale moc pěkná, inu taková odpolední siesta. Odpoledne na nás čeká explorace do jeskyně, v které zatím nikdo nebyl. Slunce nemilosrdně topilo, takže každý pohyb na povrchu byl opruz. Vstup do jeskyně prokopl malým motorovým kopátkem na svém soukromém vinohradu kamarád Alena, při stavbě základů na malou pergolu. V hornině se objevila puklina 30x90 cm a pod ní vertikála. Bylo nutné vstup drobet rozšířit. K tomu nám skvěle posloužilo pneumatické kladivo. Po hodině pikování vstupu a očištění nestabilních kamenů, sestupujeme já a Alen po laně dolů. Vstupní vertikála je o průměru 1 až 1,5 m. a hloubka studně 12,5 m. Dole zjišťujeme, že to pokračuje další studnou dál. Průlez mezi studnami je velmi úzký, stěží se tam vejde noha natož hlava. Stav kyslíku byl velmi dobrý a tak si dolů necháváme poslat kabel s elektrikou a pneumatické kladivo. Při rozšiřování průlezu se střídáme, ale masivu je hodně. Práci nám znepříjemňoval vytvářející prach. Po hodině a půl jde konečně prostrčit hlava a podívat se jak to dole vypadá. Je vidět další studna elipsovitého tvaru o průměru cca. 1 m. Dle poslechu dopadání nalámané horniny odhaduji hloubku dalších min. 10 m. Bohužel čas nebyl na naší straně a tak ve večerních hodinách ukončujeme práce. Na hoře na nás čeká vychlazené pivo pro spláchnutí prachu z jazyka. Všichni jsou nadšeni, radost z nové jeskyně je nádhera a potenciál dole čeká. Majitel pozemku, starý vinař se táže na jméno jeskyně. Zatím není, odpověděl Alen. To jméno se musí určit a táže se mě, jak se jmenuji. Já na to, mé jméno je Ivan. Starý muž slavnostně prohlásil...jeskyně se bude jmenovat Špilja Sveti Ivan. A tak se stalo - mám tu svou jeskyni! Večer  se na speleohaciendě patřičně oslavovalo. Jářku rum tekl proudem a kytara s dalšími nástroji řinčela v doprovodu mohutného krákoru jeskyňářů. 

Čtvrtek. Dnešní expediční den byl tzv. zevlácký. Jako každé ráno nás při snídani vítala speleozvířena, která nám zvedala náladu. Hlavně kachny a husy, které nám předváděli pravidelně Sodomu-Gomoru. Místní o těchto aktech mluví jasně „samo prcať". V dopoledních hodinách jsme navštívili malou, pohodovou, ale velmi pěknou jeskyni Špilja Bašarinka (-35 m). Až ze Splitu přijela na krátkou návštěvu geoložka Anna Sinižč, za účelem návštěvy právě této jeskyně, o které psala odbornou správu. Odpoledne jsme vyjeli za kulturou do města Poreč a trochu svlažit těla v moři. Každý z nás pojal výlet drobet jináč. Někdo se věnoval keškám, jiný pešlům. Každopádně dva členy expedice zatkla místní policie za nelegální vypůjčení luxusního motorového člunu. Naštěstí se jednalo o maketu a pokutu spravila jedena židovská anekdota a flaška rumu. Horší bylo spuštění alarmu v marketu při nákupu suvenýrů. Ale o tom raději pomlčím... Zato na pláži jsme vydělali nějaké kačky v poctivé hře skořápky. V tom byl velmi dobrý Karlos v dívčím klobouku a Lájoš, který mu dělal volavku. Další malér byl, když chtěl Spáchy přeplavat moře na druhou stranu. Držel se opravdu statečně...než ho namotal lodní šroub nákladní lodi. Díky bohu, že loď parkovala v místní maríně (tam jsme ho vyprostili). Jiřina, Sidy a já jsme se zúčastnili plážového aerobiku pro německé seniory, s kterými jsme si užili spousty taškařice. Jářku dlouhý den to byl a večer též...Ale sranda byla! Ou jéééé!

Pátek. Již brzy ráno odjíždíme na daleký sever Istrie za nádherně technickou a značně náročnou jeskyní Ponor Bregi (- 279 m). Ve městě Pazin se scházíme s naším průvodcem starým kamarádem Peterem (speleoklub Buje, speleorescue) a pokračujeme dále k ponoru. Rozhodně není lehké najít tuto jeskyni. Drsná, zarostlá a panensky zachovalá buš dokonale skrývá vstupní propast (-34 m.). Následují další nádherně strojené vertikály s úžasným velmi nadprůměrným lezením SRT. Tato nádherná technická jeskyně s aktivním tokem a hlavně i přítokem je opravdu nářez. Vertikální studny padají do -279 m, kde se napojují na aktivní kanál o délce 1339 m (zatím). Na této nádherné jeskyni se stále pracuje a podnikají se zde velmi náročné explorační ponory na konci kanálu. Kanál má několik polosifónů a několik stálých sifónů. V hojném množství se zde vyskytuje macarát jeskynní (proteus anguinus). Bohužel tato nádherná, ale zároveň drsná jeskyně si vzala již 5 lidských životů (během 26 let od objevu jeskynního systému). Poslední smutná událost se stala před 6 lety při potápěčské exploraci. Peter povídal, že tato jeskyně má největší procento záchrany (respektive transportu mrtvého). Jeskyně v kanálu s aktivním tokem má stále mnoho otazníků a obrovský potenciál. Kupodivu i přes dokonalé maskování a odlehlost jeskyně jsme v druhé propasti našli motocykl (nešlo nevyužít k focení). Každopádně tato jeskyně na letošní expedici naprosto vyhrála! A to hlavně pro svou technickou a celkovou obtížnost. Jářku děkujeme, byla to nádherná pouť!!! Večer nás pozvali přátelé ze speleoklubu Proteus na večeři a kalbu do místní restaurace. Dorazil i můj starý přítel Nonad, vynikající speleopotápěč, z čehož jsem měl velkou radost. Jářku zduněli jsme se jako krávy, čím se dalo a co teklo, při vzpomínkách na staré časy. Co dodat, inu nádherná večerní speleo-alko-pizza šou.

Sobota. Dnešní den navštěvujeme propast Jama kod Baderna (- 76 m). Jedná se o velmi zajímavou a technickou propast. Profil propasti je elipsovitý s několika skružovitými patry. Spodek propasti tvoří velký dóm. Tato velká komora, byla ještě před rokem plná vraků aut, mrtvých zvířat a dalšího nepotřebného pro člověka-dobytek, který to tam vesele házel několik let. Dnes je zde čisto až na poslední torzo vraku, který se nestačil rozřezat a vytáhnout na povrch. Vše díky speleoprojektu na záchranu jeskyní „Karst Underground Protection Istra", skládající se z několika speleoklubů Chorvatska a Slovinska, kteří se snaží o záchranu přírody v podzemí a čištění po lidech-dobytku. Jsem velmi hrdý, že i Speleoskupina Guáno je jeden z klubů tohoto projektu. Odpoledne užíváme drobet moře. Při té příležitosti, zakusujeme pár žraloků, dvě tulení selata a jednu pokusnou mořskou pannu na závěrečnou slavnostní večeři. Noční rozlučková taškařice s chorvatskými přáteli se velmi zadařila.

 

Neděle. Den odjezdu do rodné země. Vyrážíme v brzkých hodinách v domnění, že nechytneme žádné „štau". Hmmm, tak to se trochu nezadařilo... Nekonečné kolony, koumání jak to čekání zkrátit střídá bloudění přes přechody pro pěší a přes obce, které nejsou v mapách. Pauzy si krátíme s pochybnými tureckými obchodníky se zlatem, kteří se objevují snad na každém odpočívadle, hrou „vadí-nevadí". Po probodnutí kola nožem přestáváme s těmito lidmi hrát společenské hry. Na Ukrajině nám dochází definitivně benzín a prachy. Díky zkušenostem z dramatického kroužku Bublinky a přirozeného talentu celé posádky, vystupujeme s hudebním a částečně tanečním vystoupením za účelem vydělat pár kaček na PHM. Kupodivu se daří a klobouky se plní. Takže, nejenže jsme pokračovali dál s plnou nádrží, ale také se slušným kapesným. Ou jééé! Pravda je, že při projetí našich státních hranic jsme jako vlastenci plakali dojetím a líbali matičku zemi.

No, tak asi takhle to celé bylo a doufám, že jsem nic neopomněl. Expedice proběhla v přísné normě, kterou tvoří jedinečný přístup celé Speleos Guáno. Takže standardní, ba klasická výprava, s jedinečnou atmosférou tvořenou skvělými přáteli Guános a návštěvou nádherného podzemí. Všem členům expedice Maňána Speleos Tovar 2013 s celého srdce děkuji. Ale především Velké poděkování patří speleopřátelům z klubu Proteus!!! Puno hvala  prijatelja!!! Ou jééééé!!!

Pravdivé speleorčení expedice: Onaj koji gazi ima duge noge mu se žaba mrda guzicu.

 

Expedice Maňána Speleos Tovar 2013 se zúčastnili tito Speleos Guános:

Ivan „dědek" (náčelník expedice, hlavní foto-dokumentace, tyran, technik, na „piču" navigátor, rescue team, tamburýna a foukací harmonika + mohutný krákor).

Jirka „Jíra-pandrhola-lazaros" (hlavní pilot, hl. technik, vedoucí rescue team, milovník žabích stehýnek, nejlepší břišní tanečník).

Tonda „Lájoš" (expediční kuchta č.2, průzkumná sonda, milovník slizu, veselá kopa, hra na bonga + brutální krákor, kamarád s kozama, sexy figurant).

Milan „Sidy" (nejrozumnější a nejslušnější člen expedice, stopař kmene Nawaho, pátý člen třech mušketýrů, člen rescue team - druhý důstojník, hra na harmoniku a ukulele, a kěškař).

Honza „Spáchy" (palubní technik, spojař s družicí, plavec za lodními šrouby, chemik expedice).

Tonda „Karlos" (hlavní expediční kuchař, kapel-meister, hra na kytaru, figurant, mistr hry „skořápky", majitel dívčího klobouku a humusáckého spacáku, sexuolog přes drůbež).

 

Zdař Bůh

Ivan „dědek"   

Průměr: 4.9 (55 votes)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Normal 0 21 false false fal

Obrázek uživatele dr.skála
Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Tak jako vždy se expedice podařilá a  kolik jste letos vezli piva?

/* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;}

Zdař Igore! Bahna jsme si

Obrázek uživatele ivan.KLE.

Zdař Igore! Bahna jsme si vezli velmi málo.... Náš zatím neoficiální sponzor (proto jej konkrétně nejmenuji)tohoto božského chmelomoku, by nám naložil i více, ale do auta se především muselo vléz spousty materiálu SRT, nezbytné hudební nástroje, sářecí souprava, trampolína, kuželková dráha a Lájošovo rogalo na kterém rtval, Spáchyho pračka, Sidyho středověké brnění a nakonec můj Papouch. Jak jsem již psal, tak ve středu ráno, jsem vyhlásil stav nouze a otočil vlajku vzhůru nohama, páč došlo 200ks.bahna. Stav nouze a ohrožení byl zažehnán v místním konzumu. Kde nás měli moooc rádi :-) .

Každopádně se expedice velmi povedla s notnou dávkou úspěchu, přežití a humoru!!! 

Zdař Bůh

Ivan "dědek"

Ahoj, velmi veselé čtení

Obrázek uživatele Anonym
Ahoj, velmi veselé čtení :-) , fakt jsem se nasmála :-) dobrodružství jako řemen. Fotografie jsou opět velmi krásné. Jana.

husta a vesela

Obrázek uživatele venca k.
husta a vesela expedice.SUPER!Krakora DIR

Ten rovný strop v té

Obrázek uživatele Anonym
Ten rovný strop v té jeskyni je úžasný. Neuvěřitelné, co dokáže příroda. Na první pohled jsem si myslel, že se jedná o důl. Také jsem se pobavil při čtení!  Aleš

Super foto a pěkné

Obrázek uživatele Anonym
Super foto a pěkné čtení! Prosím zajímalo by mě zdali jste byli nebo znáte jeskyni Jama Kobiljak. Rád se dovím, zdali to půjde ňáké informace. A popřípadě na koho se obrátit za účelem návštěvy. Děkuji! Novotný Jan

zdař, letos jsme v

Obrázek uživatele ivan.KLE.

zdař, letos jsme v Kobiljaku nebyli. Jeskyni znám, jedná se o velmi náročnou díru složenou z náročných studní(pod-300m.), jezera-patro, přítoku řeky, vodopádů a vodního aktivu s sifony a jinými srandami. Dobré je mít sebou člun a určitě neopreny a spousty lan a kotvení. Drobet problém může nastat ve stupní propasti (-90m), kde je značný výskyt mrtvé zvěře a zemědělského dobytka (stále si to pletou s kafilérkou)...takže pekelný smrad s možnou infekcí. Již se dvakrát stalo, že se tam našel "poničený"sebevrah. Další značná možnost nebezpečí je náhlý a zatraceně rychlí příval vody (zněkolika stran!). Výhoda je že první kotvení je za kolo auta. Honzo na hlavní stránce je můj email, napiš a já ti napíšu více info + mapu atd. Rozhodně nedoporučuji na území Chorvatska operovat na vlastní pěst bez řádného povolení!!!! Pozor!!! Pokuty a postihy jsou zde brutální!!!Jak tě chytnou bez povolení a bez průvodce a jiných důležitých věcí, jsi lidově řečeno v mega prdeli (doslova)!!! Menší postih snad budeš mít, když tam švihneš loď v přístavu  :-) ..... Jinak jeskyně je naprosto nádherná s obřím potencionálem, je to prostě TOP cave!!! 

Zdař Bůh

Ivan "dědek"

Dědku úžasný :-) ,

Obrázek uživatele :-) dive

Dědku úžasný :-) , nasmál jsem se až mě tekly slzy. Horší je, že opravdu věřím, že se vše stalo! Váš gang Guáno je šílený :-) ale parta je super. Fotografie jsou zase skvělé. Ty jeskyně jsou nádherné a čepicu dolů před Tvým umem je nádherně zachytit do objektivu. Doufám, že jste také točili video a na Four RUM bude fim k vzhlédnutí. Na konci měcíce jedeme na "sever-D."trochu smočit neopreny a zase něco dál vyvázat, tak doufám, že se přidáš a něco nového v novým ob.též nafotíš a proplaveš. Na Rour Rum bych rád z této lokality přivezl video-materiál a vyhrál Bobra :-)

Putas DIR

Kleto kamarade muj ty si

Obrázek uživatele sumava speleo mila
Kleto kamarade muj ty si wul* tak me rozchlamat pred ponorem.Chces abych se utopil?Dost doobre!!!cago Milda

http://francimus.webnode.com/

Obrázek uživatele ?

francimus Někdo si tady

Obrázek uživatele francimus
francimus Někdo si tady vzal moje jméno v předešlém komentáři. Jinak Dědku perfektní akce, výborné počtení i zápis z akce. Příspěvky Guána jsou stálicemi i perlami jeskyňáře.cz. Jsem rád, že Bruno, m.j. starý harcovník a objevitel z Kačné jamy vypadá stále skvěle. Na mém vebíku v 183. bulváru kdosi anonymní nevábně komentuje vaši píli a činnost.

Ahoj Fratišku Děkuji za

Obrázek uživatele ivan.KLE.

Ahoj Fratišku

Děkuji za příjemnou pochvalu k tem perlam jeskyňaře! Velmi si to vážím! :-) ano s radostí konstatuji, že Lupo je stále jako jura s vynikajícím apetitem :-), je to moc fajn speleopřítel. 

Tu zhovadilos člena ČSS, jsem již čet a taktně reagoval. Děkuji za upozornění. Co k tomu dodat...Je to smutné, že takový šulini jsou, ale rozhoně to není nic co by položilo mě i Speleos Guáno na lopatky. Možná závist, duševní nemoc já netuším. Věčná škoda, že nemá dotyčný odvahu se podepsat..možná to ani neumí :-) . Netuším, jaký mají tito soudruzy hlasující vliv na působení přeba zde webu jeskyňář.cz. No jestli nás zde zruší, nedá se nic dělat a přejdeme na soukromé. Holt takový je život :-) . Smůla, pech a trable něchť nám políbí prdel!!! Ale hlavně ...zachraňte bobry!!!!

Maj sa moc fajne a ještě jednou děkuji!

Zdař Bůh

dědek     

Super!!! :-) Hammer photo!

Obrázek uživatele Anonym
Super!!! :-) Hammer photo! Micha
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.