propadání V Jedlích

Nadřazená stránka: Lokality
 

Problém Jedelského potoka

propadání V Jedlích - jeskyně č. 567AJe to neprávem opomíjený a v literatuře jen spoře uváděný problém jednoho z podzemních přítoků potoka Bílá voda z východního předpolí severní části Moravského krasu. Jen poměrně málo badatelů se zabývalo tímto problémem, protože stěžejní problémy v severní části Moravského krasu - problém Punkvy a jejích hlavních zdrojnic Bílé vody a Sloupského potoka - byly mnohem lákavější a nadějnější na objevné postupy. Proto řešení odtokových cest Jedelského potoka pokročilo poměrně málo vpřed. Částečně je to způsobeno i tím, že tento tok má velmi malý průtok a proto i jím vytvořené jeskynní prostory jsou malých rozměrů a s tím souvisí i problémy s pronikáním do dalších pokračování. Doposud není známá žádná část podzemního toku Jedelského potoka mimo vlastní ponor V Jedlích a vyústění toku do Bílé vody v jeskyni 13 C. propadání V Jedlích

Ponory Jedelského potoka se nacházejí při východní hranici devonu s kulmem asi 800 m JV od jeskyně Plánivy v mělkém Jedelském žlíbku, který ústí do Suchého (Ostrovského) žlebu přímo naproti závrtu č. 37 (jeskyně č. 566 A dle jednotné registrace). Jedelským žlíbkem protéká potůček, pramenící v bažinatých lesních loučkách východně od propadání. Hlavní pramen je podchycen pro vodovod do areálu TJ Geotest (bývalá vápenka) a Michalovy jeskyně (dříve výrobna sýrů Niva). Vodní síť potůčku tvoří 2 větší ramena, měří cca 3,1 km a odvodňuje asi 3,5 km2 území.

propadání V Jedlích - vchod do jeskyně č. 567AOtvor ponoru V Jedlích je situován pod 6 m vysokou skalní stěnou v jižní stráni v nadmořské výšce 487 m.n.m. (Absolon 1972). Vlastní jeskyně (j.č. 567 A) je tvořena málo rozměrnými chodbami a síněmi o rozloze cca 60 délkových metrů. Jeskyně je ve směru odtoku vod uzavřena úžinou ve Střelecké chodbě, nánosovým sifonem v tzv. středním patře a nánosovým sifonem na konci Honzovy chodby. Vody potůčku se za normálního vodního stavu propadají nejméně na 2 místech ještě před vlastním ponorem a pouze za vyšších vodních stavů aktivují vlastní ponor. Nad vlastním ponorem se nachází skupina 3 závrtů, které bezprostředně komunikují s prostorami propadání. propadání V Jedlích - jeskyně č. 567B

V údolní nivě žlíbku za přepadovou stěnou propadání leží další 3 závrty, soustředěné okolo výrazného skalního hřbetu (pilíře). Největší z nich je 15 m hluboký a v jeho východní stěně je podél skalního hřbetu vyvinuto výrazné koryto, vytvořené vodami, které kdysi přetékaly závěrovou stěnu u propadání a propadaly se v tomto závrtě. Na dně závrtu je ve skalním hřbetu vyvinuta jeskyně č. 567 B, která je vzestupnou tunelovou chodbou propojena s vedlejším závrtem na protilehlé straně hřbetu. Třetí závrt je zvláštního, hvězdicového tvaru a odvodňuje drenážní příkopy vytvořené uměle v lesním terénu.

 

Stručná historie průzkumů

1900 - uvedení propadání V Jedlích do literatury (jeskyně č. 567 A) a první průzkum do vzdálenosti 11 metrů Křížem a Koudelkou

1905 - uvedení do literatury jeskyně u propadání V Jedlích (jeskyně č. 567 B)

1946 - objev 25 m dlouhých prostor v jeskyni 567 A

1956 - objev Meandrového dómu a Labyrintu v jeskyni 567 A po prokopání nánosového sifonu

1962 - hloubení sondy 3 m hluboké v Meandrovém dómu

1963 - prostřelování tzv. Střelecké (Západní, Dračí zuby) úžiny s objevem cca 10 m prostor v jeskyni 567 A

1964 - sonda v závrtě č. 4 a otevírka ponoru č. 3 do hloubky 5,5 m u propadání V Jedlích

         - objev Honzovy chodby v jeskyni 567 A

1967 - sondáž v Labyrintu do hloubky 2,5 m

1968 - prokopávání nánosového sifonu na konci Honzovy chodby o 2 m

1969 - postoupeno o další 2 m v nánosovém sifonu na konci Honzovy chodby

1970 - přes 2 m dlouhý průkop v Labyrintu

1975 - vyhloubení sondy v Meandrovém dómu

1977 - zahájení otevírkových prací v jeskyni 567 B u propadání V Jedlích

1978 - pokus o průnik v Labyrintu za tzv. Klíčovou dírku

1987 - v jeskyni 567 B dosaženo hloubky 14 m s horizontálním postupem 2 m v chodbičce

1988 - průkopové práce v jeskyni 567 B do hloubky 18,5 m

1989 - 1991 - těžba sedimentů v jeskyni 567 B

1992 - problémy se zaplavováním vodou v jeskyni 567 B až do výše 10 m nad její dno

         - otevírka sondy ve 2. ponoru do hloubky 4 m

1994 - z důvodu neustále zaplaveného dna a špatného stavu výdřevy se práce v jeskyni 567 B zastavují

         - v sondě ve 2. ponoru bylo dosaženo hloubky 7 m, nalezeny byly zatím jen odtokové kanálky neprůlezných rozměrů

1995 - 1998 - těžba sedimentů ze sondy ve 2. ponoru

1999 - otevřena nová sonda nad 2. ponorem

2000 - 2003  - těžba sedimentů v sondě nad 2. ponorem, bylo dosaženo hloubky 8 m

2004 - po jarním tání se spodní část sondy nad 2. ponorem sesula

2006 - čištění štěrkového sifonu v jeskyni 567 A

2007 - obnovena těžba v sondě ve 2. ponoru

2008 - těžba ve 2. ponoru do hloubky 4,5m

         - obnoven a zadřeven průlez do Meandrového dómu a navazujících prostor

2009 - těžba ve 2. ponoru

         - zahájena otevírka Mlhova závrtu (závrt č.5) do hloubky 4m

         - těžba naplavených sedimentů v Honzově chodbě jeskyně č. 567 A do vzdálenosti 3,5m

 

Článek (po úpravě a doplnění) převzat z publikací:

HAVEL, H. Základní organizace České speleologické společnosti 6-08 Dagmar v Brně, Praha 1988

HAVEL, H. Přehled průzkumných prací a jejich výsledků v historii Moravského krasu, Praha 1989

pracovní deníky ZO 6-08 Dagmar

Související dokumenty

Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.