Vyklízení deponie z Propasti pod Kaplí a návštěva Křížovek (9.–11.3.2018)

Už v pátek se nás na základně sešlo pět, jenže z toho tři odešli k Němcům a odhodlaní k večernímu bádání v Dagmaře jsme zůstali jen já s Arankou. Najít pracoviště pro 2 v našich jeskyních není lehké, přesto jsme si na jedno takové v Dagmaře vzpomněli, a ač se tam v současnosti nebádá, zašli jsme to omrknout (samozřejmě s kopáčkem v ruce). Vytahali jsme odhadem jen nějakých 10 kýblů, i to stačilo k tomu, abychom se tomuto místu určitě ještě pověnovali, vypadá to nadějně ;-)

Měl jsem v plánu vyfotit neznámého netopýra, kterého jsme minule našli hibernujícího pod Jezevčí síní. Bohužel jsem si jej vyfotil už jen ležícího na zemi a obaleného plísní, jara se nedočkal a co to bylo za druh, už asi taky nezjistíme.

neurčený druh netopýra pod Jezevčí síní

V sobotu už jdeme do Dagmary bádat ve čtyřech - včerejší dvojici Ari + Maty doplnila dvojice Jéňa + Šlimec. Chtěli jsme odtěžit mezideponii z Propasti pod Kaplí, jenže na to nás vždycky muselo být 5. Protože jsou jeskyňáři vynalézaví, poradili jsme si - vytvořili jsme drobný zlepšovák, s jehož pomocí zdatnější jedinec zastane práci za dva jeskyňáře a mohlo se těžit. Kýble lítaly nahoru ve svižném tempu, přestávky na záchod si dotyční museli doslova vyprosit, přestávka na jídlo se vůbec nekonala a celá tato zběsilá kýblovačka skončila až někdy odpoledne, kdy už to jeden vysypávající člen nevydržel a prchnul na povrch :D Naštěstí to bylo v okamžiku, kdy na deponii v Propasti pod Kaplí začala docházet hlína, která by se dala naložit - je to tak, podařilo se nám za sobotu ve čtyřech lidech vykýblovat do Dómu nádob celou deponii! Díky tomu bude možné se příště na čelbě zase posunout o kus vpřed.

Na základně to mezitím výrazně ožilo, začali sem přijíždět další členové i hosté. Lákadlem pro ně ale nebyla možnost další noční pracovky v Dagmaře, ale překvapivě jeskyňářský ples. Na Rumbál do Ostrova jsme šli všichni a jako každý rok vzorně reprezentovali skupinu jak na parketu, tak na baru, to nám šlo velice dobře. Naše odtahovka v popůlnočních hodinách fungovala skvěle, takže se podařilo všechny dopravit zpět na základnu.

Dle předpokladu se Rumbál těžce podepsal na ochotě účastníků vyvíjet v neděli ještě nějakou aktivitu. Tolik lidí se hlásilo, že půjde v neděli do Křížových jeskyní, až jsme tam vyrazili jen Ari, Béďa a já. Cestou jsme s Jardou&Jarynem zkonzultovali podobu nové uzávěry na jeskyni U Jedelské cesty a pak už jeli do Sloupu. V Kůlně jsme stihli ještě pár posledních ledouchů, některé byly narostlé na neobvyklých podkladech.

pravěkému lovci něco káplo za krk

V Křížovkách jsme se šli poprat s nedovrtanými novými žebříky složenými pod vstupní propastí. Sice jsme to dnes ještě nedokončili, ale podařilo se už jeden žebřík složit a usadit v Rozlehlém komínu a po delší době se kouknou v jeskyni zase kousek dál. Béďa tu byl poprvé a byl spokojen, jeskyně se líbila. Na povrchu se pak zařadil k těm, kteří si mohutný dekl přeměřili a snažili se vykoumat co nejjednodušší systém jeho otvírání (a to se mu před pár dny skutečně povedlo!). Smontováním žebříku jsme udělali tečku za podařeným víkendem. Pozitivní je hlavně to, že máme pod Kaplí opět dost volného místa pro deponování hlíny z čelby a můžeme se příště posunout zase dále a hlouběji.

-
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.