Jeskyně v zahraničí

Kungurská Ledová jeskyně (Кунгурская Ледяная пещера)

Místo: Nejstarší exkurzní jeskyně Ruska - Kungurská ledová jeskyně.
Cíl: Prozkoumání jezera Severní Ledový Oceán (dóm Geografů) v chráněné části jeskyně , hledání neznámých podvodních galerií a natočení dokumentárního filmu o jeskyni.
Složení expedice : 14 účastníků (Federace vodních sportů Ruska, Podvodní badatelský oddíl Ruské Zeměpisné společnosti, Hornický ústav Uralského oddělení RAN, speleokluby města Lysyca, Perm a města Brna (Česko), filmové skupiny telekanálů Russia Today, ORT 1 kanál.

Komerčně nekomerční zájezd za krásami podzemí Liptova

Po delší odmlce jsme se opět vydali pod vedením Petera Nováčoka, člena ČSS a SSS za podzemními krásami Jánské doliny. Složení skupiny bylo ryze jihomoravské a tvořili ho členové ZO 6-12, 6-13 a 6-25. Cílem akce bylo pokořit nepokořené, vypít nevypité a objevit neobjevené v systémech jeskyní Zlomísk a Stanišovské, popř. při nízkých vodních stavech zhlédnout nedávno nově objevené části Nové Stanišovské jeskyně (to se však již nepodařilo).

Pracovně exkurzní víkend v Jánské dolině

Uplynulý víkend jsme se rozhodli strávit u našich kolegů ze Speleoklubu Nicolaus v Jánské dolině v Nízkých Tatrách. Novajda s Mírou vyrazili jako předvoj již ve čtvrtek večer. Páteční slunný den strávili povrchovou procházkou a sběrem hub. Bohužel v následujících dnech bylo slunce vystřídáno takřka nepřetržitým deštěm. Pošmourné počasí nás provázelo po celý zbytek našeho pobytu. Já jsem díky neodkladným pracovním povinnostem za nimi dorazil až v pátek večer.

Rumunští, němečtí a čeští kryptospeleologové zkoumají marmarošská pohoří a kopce

Slovníky píší o speleologii, že to je věda, která se zabývá výzkumem a komplexním studiem jeskyní a živých tvorů v podzemním prostředí. Avšak termín „kryptospeleologie" tvůrcům slovníků uniká, jako důkaz že se jedná o vědu relativně novou, která pod romantickou a tajuplnou rouškou, kam ji toto slovo zavádí, se zabývá výzkumem jeskyní skrytých, tajných, tak jak nám sugeruje předpona „krypto-".

Tatry - jeskyně Javorinka 2010 ( Česko-slovensko-polská expedice )

Po roce opět sestupujeme do jeskyně Javorinka. Bývá pro nás už zvykem, že začátkem roku se vydáváme do této jeskyně. Loni se nám povedlo být u toho, když bylo dokončeno mapování devátého kilometru a místní jeskyňáři tam další víkend objevili dalších 300 m, takže letos v objevování pokračujeme.
Šlapeme od chaty k jeskyni, sněhu je docela málo a je dobře prošlapaný. Jedna parta je už v jeskyni na bivaku. my neseme žebříky. Další parta jde do jedné výše položené jeskyně, kde chce ( pomocí pipsu) propojit tyto dvě jeskyně. Je potřeba nalézt horní vchod do jeskyně, protože bez něj se dá chodit do jeskyně jen v zimních měsících a ztěžuje nám to průzkum prostoru za sifonem Kerberos. Objevovat prostory za sifonem se dá přibližně 6x za rok, což je velmi málo. Milda chce z naší akce něco natočit, tak se domlouváme, že poneseme kameru k prvnímu vodopádu a při zpáteční cestě něco nafilmujeme. Při té příležitosti udělám pár fotek.

Demänovské jeskyně

S jeskyňáři z Demänovské doliny jsem byl minulý víkend v Pusté jeskyni. Zestoupili jsme do Achátového dómu a prošli spojovací chodbou do jeskyně Svobody. V Pekelném dómu jsme zapálili svíčku a uctili vzpomínku na Vladimíra Žikeša. Od jeho tragické smrti uplynulo 25 let.

Dobrodružný výlet za jeskyněmi na Ukrajinu

Po chaotickém týdnu, kdy jsme několikrát denně změnili názor na to, jestli pojedeme nebo ne, jsem se přece jen vydali na cestu. Byla středa odpoledne. Hranice jsem přejeli za neuvěřitelně krátkou dobu - asi deset minut. Na výjezdu z celnice nás čekalo malé překvapení: začalo na nás vše houkat a blikat.....a tam začala naše čtyřhodinová anabáze! Dozvěděli jsem se, že jsme radioaktivní, a tak jsme se vrátili zpět na celnici. Začalo měření a nekonečné prohledávání auta a našich věcí - batohů, zavazadel. Málem to došlo tak daleko, že se mělo rozmontovat auto. Naštěstí se v posledním batohu našla ta závadná a radioaktivní věc - byl to starý vojenský kompas !

Hungarcamion 10/2009 Nebo též Speleo Guáno

V uplynulých dnech jsem se zúčastnil návštěvy Maďarska . Byli jsme poznávat okolí Aggteleku .Probíhali jen exkurze,takže žádná pracovní akce nebyla. Návštěva lokalit Meteor , Béke, Kossuth , Rákóczi,ze kterých byla pořízena fotodokumentace.Na Slovenské straně se navštívila jeskyně Domica.

Objevy a výzkumy v Zakarpatské oblasti Ukrajiny [Podkarpatská Rus]


První vozidlo odjelo z Brna již v nočních hodinách ve středu dne 29.července 2009 přes Slovensko a Maďarsko do severních příhraničních oblastí Rumunska, kde se tři účastníci snažili nalézt některé jeskyně v pohoří Munţii Gutâi; toto pohoří se táhne z Ukrajiny směrem do Rumunska a podle naší domněnky by mohly známé jeskyně v tomto pohoří být geneticky shodné s jeskyněmi na území Ukrajiny. Tento cíl byl splněn pouze částečně.

50. jaskyniarsky týždeň

Ve dnech 5.-9. srpna se uskutečnil pravidelný každoroční mítink SSS, který proběhl tentokráte v Demänovské dolině v Nízkých Tatrách. Z naší ZO se JT zúčastnilo cekem 5 členů (Harna, Kos, Kubata, Nováček, Rašovský) a 3 nečlenové (Fanda Kos, Yveta a Tereza Nováčkovi). Tábor byl zbudován na levém břehu Demänovky (Lůčanky), na začátku doliny, nedaleko obce Pavčina Lehota. Ubytování bylo ve vlastních stanech, nebo obytných přívěsech, stravování zajišťoval na tábořišti bufet, ve kterém bylo možné získat různé liptovské speciality (našemu malému Fandovi z nich chutnal nejvíce párek v rohlíku a kofola, starším pak 12-ka Plzeň).
Každodenní bojové rozdělení zajišťoval Jano Dzur a ostatní členové z OS Demänovská dolina, včetně členů OS Speleoklub Nicolaus (z naší strany pomáhal zajišťovat exkurze na lokalitě Stanišovská jaskyňa P. Nováček). O prezentační činnost se ve večerních hodinách postarali P. Holúbek, J. Šmol, J. Dzur a další členové Jaskiniarského klubu Demänovská dolina a Speleo Detva.

Kungurská Ledová jeskyně (Кунгурская Ледяная пещера)

Místo: Nejstarší exkurzní jeskyně Ruska - Kungurská ledová jeskyně.
Cíl: Prozkoumání jezera Severní Ledový Oceán (dóm Geografů) v chráněné části jeskyně , hledání neznámých podvodních galerií a natočení dokumentárního filmu o jeskyni.
Složení expedice : 14 účastníků (Federace vodních sportů Ruska, Podvodní badatelský oddíl Ruské Zeměpisné společnosti, Hornický ústav Uralského oddělení RAN, speleokluby města Lysyca, Perm a města Brna (Česko), filmové skupiny telekanálů Russia Today, ORT 1 kanál.

V roce 2014 perla našeho kraje - Kungurská Ledová jeskyně zaznamená 100 let turistické činnosti, což pro nikoho není tajemství, že je to ještě nejlépe prozkoumaná jeskyně Ruska. Proto nutno čestně říci, že účastníci expedice si nedělali naděje na nějaký stálý objev, ale jeskyně nás nepřestává udivovat. Pouze zmizely obtíže o původu prvního nálezu minerálu ulexitu v Rusku, když nám jeskyně přinesla další překvapení.... Ale o všem popořádku.

Expedie s účastí lidí, kteří poprvé navštívili nepřístupnou část jeskyně, kde nejsou betonové cestičky, osvětlení a další vymoženosti civilizace, se považovala za neobyčejně obtížný podnik. Pro speleology je ta cesta zábavou, ale pro potápěče s velkým množstvím zařízení Co ještě říci o těch, co nebyly připraveni na takové putování, ale taktéž naloženi těžkým drahým vybavením novinářů. Pro překonání vzdálenosti o délce 850 metrů byla skupina rozdělena na několik částí, byly vydány přesné příkazy pro činnost v úzkých přechodech, byla rozdělena početná a těžká zavazadla a všechno se vydalo na cestu. V obtížných místech a na rozdvojení cest měli službu speleologové, pomáhali „nováčkům" , cesta trvala půl druhé hodiny. Utrápení a špinaví od hlíny dostihli účastníci expedice cíle - jezera Severní Ledový oceán v dómu Geografů!

Teď začalo to nejzajímavější: sebrat všechny síly pro skutečnou práci. Potápěči se jako vždycky chystali soustředěně a pečlivě k ponoření - je to dlouhý proces a téměř meditativní, dívat se jak pozorně a pečlivě prověřují každý uzel podvodního vybavení, snad věčně. Operátoři hlučně posuzovali rozestavění světel, vybírali podklad, scény a perspektivy, novináři sledovali proces, kladli otázky a přitom se snažili neobtěžovat. Vědci předkládali úkoly a dávali potápěčům úvodní informace potápěčům a novinářům. Při ukazující se chaotičnosti procesu bylo všechno zřetelně a přísně podřízeno cílům expedice.

I tak dva potápěči šli pod svody jeskyně: známý permský jeskynní potápěč, prvolezec a výherce mnoha soutěží různé úrovně Denis Michaljov a potápěč z potápěčského vodního oddělení RGO (město Kazaň) Maxim Astachov. Při čekání na návrat potápěčů mají všichni volno a čekají. První ponoření skončilo radostnou novinkou - rozměr jezera dovoluje přehlédnout rating jeskynních vodojemů: ukázalo se, že Severní Ledový Oceán převyšuje co do plochy Velké podzemní jezero, které bylo pokládáno za největší jezero v Kungurské ledové jeskyni. Potápěči protahují chodbičky pro přesný odečet rozměrů vodojemu, ale nové galerie nenacházejí. Vedoucí expedice přijímají rozhodnutí ponořit se v druhé, užší části jezera. Pro ponoření zde potápěči přecházejí po suchu.. Odešli pod svody, světlo zhaslo - čekáme! A ejhle spolu se sedlinou se na povrch dostává i paprsek světla a za ním Denis s novým objevem, nejočekávanějším a současně fenomenálním: byla odkryta nová galerie o délce 15 m! A to v nejprozkoumanější jeskyni Uralu, kde už je prozkoumán každý růžek - no proč ne dárek ke 100. výročí?! Je zajímavé, že tento historický moment byl zaznamenán kamerami a stane se částí velkého projektu - dokumentárního filmu telekanálu Russia Today, který bude věnován Kungurské ledové jeskyni.

S pocitem splněného snu a s radostí skupina opouští dóm Geografů a vydává se na zpáteční cestu, která je více obtížná na sílu únavy a mnohem lehčí, protože je to cesta domů, a je vítězná! Veškerá ta přesně prováděná organizace procesu umožnila dokončit vyhození všeho za hodinu. Celkový čas expedice obnášel 6 hodin. Není možné zapomenout na prosvětlené tváře lidí, kteří vycházeli nejen jako první objevitelé, ale i jako vítězové nad sebou! „Nováčci" přešli na novou úroveň nyní jejich strach z neznámého přerostl v lásku badatele. Vedoucí jsou rovněž spokojeni - dobrali se vytyčeného cíle vyrovnali se s úkoly „na výbornou" a měli radost z pochodu, z milé družební atmosféry jeskyně a setkání se zajímavými lidmi.

Základní charakteristiky jeskyně. Jeskyně je nejstarší zpřístupněnou sádrovcovou jeskyní na světě s mnohaletým zaledněním Kungurská Ledová jeskyně je založena na tloušťce, kde se překrývají krasovějící karbonáto-sulfátové horniny, do nichž jsou začleňovány anhydrity, sádry, sádroanhydrity, dolomity, vápence a brekcie takového složení. V ní je možno pozorovat a studovat spodní část stratotzpického průřezu irénského horizontu kungurské vrstvy permské soustavy- ledové jeskynní a nevolyňské vrstvy. Výšková známka vchodu je 119,99 m.

Jeskyně představuje labyrintový systém, její délka je 5,7 km, amplituda 32 m, plocha 65,0 tisíc m2 objem asi 206,0 tisíc m3. Kungurská jeskyně je jednou z největších co do délky mezi sádrovcovými jeskyněmi Ruska a největší co do objemu. Na podíl Kungurské jeskyně připadá kolem 50% veškeré délky a objemu a více jak 60% plochy všech 158 sádrovcových jeskyní Přiuralska. Zvláštností Kungurské jeskyně je převaha velkých jeskyní, méně jsou zde rozmístěny menší jeskyňky, velmi málo úzkých vchodů. Velké jeskyně vznikají v uzlech přechodu galerií a při rozčleňování jediných galerií závaly. V části při sklonu jsou galerie vyplněny valounovými úložemi. Další části galerií jsou také uzavřeny závaly. Geofyzikální výzkumy objasnily jejich nevypátrání pokračování. Kungurská ledová jeskyně se sestává z jednoho patra, které se nachází na kótách, blízkých ke hladině vody v řece Slive. Na stěnách jeskyní do kóty 119 - 121 m (6 - 8- nad střední hladinou řeky Slivy) jsou stopy korozivního přepracování. Více známek, odpovídajících výšce 1 terasy na zaplavovaným územím řeky Slivy, se nachází pouze u odvodů jeskyní, které se zformovaly gravitačními procesy, a obroušené roury, mající korozivně-erozivní původ. Na styku ledově jeskynní a nevolyňské vrstvy a taktéž v obroušených rourách fragmenty horizontálních chodeb chybí. Analýza morfologie jeskyně svědčí o zvláštních podmínkách jejího vzniku a rozvoje. Další výzkumy Kungurské jeskyně dovolí současně doplnit teorii speleogeneze, a taktéž ukončit karstologické metodiky.

Podmínky vzniku jeskyně určují její specifické odvodňování, v jeskyni je asi 70 podzemních jezer různých rozměrů, které se liší podmínkami napájení a režimem. Jejich množství se mění v závislosti na roční době. Celková plocha jezer je asi 7,5 tisíc m2, (11% plochy celé jeskyně) největší v exkurzní části je Velké podzemní jezero v dómu Družby národů, má plochu 1.460 m2. Plocha ještě 12 jezer jeskyně obnáší 100 - 900 m2, ale ostatních méně než 100 m2, hloubka dosahuje 5 m.

Průměr: 4.5 (hlasujících: 2)
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.