Výročka a další postup v Propasti pod Kaplí (24.–26.1.2014)

Výročkový víkend se odvíjel podle obvyklého scénáře - v pátek večer u Němců příprava na sobotní schůzování, pak na základně výživný hudební program s neméně výživným svařákem a v sobotu dopoledne výroční členská schůze. Termit obhájil post předsedy (o tom snad ani není potřeba psát), členská základna se nám rozrostla o jednu členku a učinila se spousta důležitých rozhodnutí, která dle mého názoru posunula skupinu o pořádný krok vpřed.

Po obědě jsme se převlíkli do overalů a vrhli se proměnit slova v činy. Skupinka Jaryn, Marťas, Honza, Jenda a já se pustila do práce na dně Propasti pod Kaplí v jeskyni Dagmar. Dnes bylo v plánu postoupit plazivkou ve dně co nejdál, odstranit kameny, které na konci plazivky brání dalšímu výhledu a když se zadaří, tak i nahlédnout do nových prostor. S Jendou jsme se střídali ve velmi krátkých intervalech, na čelbě se moc dlouho pracovat nedá, je to nízké a úzké, z pravé i levé strany trčí ze dna na střídačku hroty kamenů, a tak při každém popolezení vpřed, nakopání hlíny a opětovném vycouvání dojde k důkladnému přepočítání všech žeber o tyto kameny. Náročnost podmínek dokumentuje kromě spousty modřin i Jendova hláška, kdy se z plazivky ozve: "tady jsou na kamenech nějaký vlasy.....aha, to jsou moje dredy". Přesto všechno jsme dnes postoupili horizontálně o další 2 m dál a nahlédli do pokračování.

Dle předpokladu jsme se dostali na tektoniku paralelní s Propastí pod Kaplí, a i když tu skutečně je očekávané kameny zařícené pokračování směřující doprava k Dómu konce, tak to hlavní volné pokračování je přímo před námi stále v přímém směru, tedy směrem do neznáma! Bylo vidět ještě cca 1,5 až 2 m vpřed, pokračování je neprůlezné, ale začíná stoupat pod úhlem 45°, má trojúhelníkový profil, dno tvoří kyprá hlína a z ní trčí vápencové kameny - jakoby to sem všechno sjelo z výše položené prostory někde před námi. Tento krásný pohled byl však vykoupen zaklíněním přilby mezi strop a dno a následnou svízelnou situací, která skončila strženou čelovkou, hubou plnou hlíny a konečně ústupem s přilbou v ruce. Tím na nějaký čas skončil postup v plazivce a při dalších akcích se bude muset pro rozumný přístup prohlubovat, vykopávat ze dna kameny,... zkrátka na nějakou dobu si jeskyně své tajemství na čelbě udrží.

Před odchodem jsme zkusili zasondovat ještě ve dně propasti před samotnou plazivkou. Mezi kameny tu byla drobná škvíra, ale kvůli bádacím výbojům v plazivce jí nebyla doteď věnována pozornost. Tak jsme odkopali trochu hlíny, pajsrem vypáčili 2 kameny a pod nimi je najednou volných štěrbin mnohem víc, kameny jsou na sebe jen tak volně loženy mezi nimi se sype písčitá hlína (úplně něco jiného jak ve vedlejší plazivce). A našli jsme tu už druhou šnečí ulitu. Budeme se muset tomuto místu taky pověnovat a zahloubit se, ono to bude stejně potřeba pro pohodlnější těžbu z plazivky.

Navečer vstoupila naše základna do nového technického věku, bylo spuštěno plátno, rozsvítila se lampa v projektoru a svou premiéru si odbyl dokument "Dagmarácký pracovní týden 2013", podle reakcí diváků navíc velice úspěšnou (info pro ostatní, kteří se nemohli zúčastnit promítání: dokument vyjde na DVD letos na jaře:-) Poté dlouho do noci opět kytary a debaty o všem možném.

V neděli je venku tak nádherně, že necháváme jeskyni i sebe odpočinout a i přes mrazivých -16°C se vydáváme na povrchovku, kterou završujeme tento maximálně vydařený víkend.

-
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.