Přes Jánskou a Demänovskou dolinu až k Liskovské jaskyni (5.–8. 10.2017)

Začátkem října pro nás Miro Kudla z Oblastné speleologické skupiny Ružomberok připravil prodloužený víkend v jejich jeskyních. Tedy aspoň jsme to tak původně předpokládali, že se budeme pohybovat jen v jeskyních Ružomberské skupiny. Když ale Miro zjistil, že jsme v oblasti Nízkých Tater viděli jen minimum jeskyní, připravil pro nás exkurze do těch největších jeskyní od Jánské doliny, přes Demänovskou dolinu až po kras u Ružomberka. Litovat můžou všichni, kteří tuto příležitost nevyužili a nejeli. Za skupinu Dagmar jsme vyrazili ve třech (Aranka, Golémek, Matouš) a užili si jednu z nejlepších letošních akcí.

Ve čtvrtek za tmy dojíždíme do Jánské doliny. Cestou nás chytla pořádná bouřka, a i když tady už je klid, vítr tu asi taky pěkně řádil, jedeme pomalu a cestou uhýbáme popadaným větvím na silnici. Před správní budovou Stanišovské jeskyně nás už čekali Miro a Biely otec, oba z Ružomberské skupiny. Odnášíme bágly nahoru do jeskyňářské chatky u Stanišovské jeskyně, zapálíme svíčky, roztápíme v kamnech, vytáhneme flašky a do noci probíráme, co nového v československém speleosvětě a Miro nás seznamuje s plánem na další dny.

základna u Stanišovské jeskyně (foto Pěkná)

V pátek se blíže seznamujeme s Jánskou dolinou. Po snídani jsme společně s turisty absolvovali prohlídku Malé Stanišovské jeskyně. Následoval přesun dolinou výše k jeskyni Zlomísk, ohromnému labyrintu s délkou chodeb přes 11 km a hloubkou téměř 150 m. Navíc s bohatou krápníkovou výzdobou, doslova lesy stalagmitů, mohutné sněhobílé kaskády nickamínku, jezírka... zbytečné popisovat, však jeskyňáři vědí a kdo neví, musí vidět na vlastní oči. Strávili jsme tu pěkných pár hodin, a přesto jsme prolezli jen část celého labyrintu, na kompletní prohlídku bychom potřebovali asi několik dní.

vchod do Stanišovské jeskyně (foto Pěkná)

Po večeři na jeskyňářské chatce si dáváme ještě noční exkurzi do Stanišovské jeskyně, ke které je to z chatky asi 20 kroků. Jeskyni tvoří rozměrná tunelová chodba a svou délkou přes 3 km se řadí k nejznámějším jeskyním Jánské doliny. V horním patře se navíc nachází fantastická výzdoba, ještěže jsem si nevzal foťák, z tohohle by mu asi praskla čočka ;-)

dopoledne v Demänovské dolině (foto Pěkná)

Další den jsme se přesunuli do sousední Demänovské doliny. Počasí nám od rána moc nepřálo, naštěstí po příjezdu do doliny déšť brzy přestal a mohli jsme vyrazit na velké seznamování s touto legendární oblastí. Vzali jsme to po pravém svahu doliny, začali jeskyní Beníkovou, mohutnou horizontální jeskyní poměrně vysoko ve svahu, pokračovali přes "menší" jeskyně (Dvere a další, některé možná ani nemají jméno), až jsme došli k jeskyni Okno. V jejím portálu už nás čekali další členové OSS Ružomberok včetně našeho přítele Petera. Po příjemném setkání vyrážíme společně na exkurzi do jeskyně Okno. Opět díra s délkou přes 2 km, prošli jsme hlavní koridor a jednu z odboček s množstvím krápníkové výzdoby a jezírek, návštěvu spodního patra jsme vynechali, bylo by to na celý zbytek dne a my dnes měli program opravdu nabitý.

jeskyně Okno (foto Pěkná)

Sestup zpět do údolí jsme vzali skrz Tunelovou jaskyňu po prehistorickém dřevěném schodišti a kolem cca 10 m vysokého vodopádu. Dole jsme se proti proudu Demänovky dostali k Demänovské jaskyni mieru. Vstupujeme uměle proraženým vchodem a zpočátku jdeme po betonových chodníčcích, které jsou pozůstatkem snahy jeskyni zpřístupnit veřejnosti, dokonce tu byla v plánu jednokolejná železnice. Dílo ale nebylo nikdy dokončeno a zůstaly jen ty betonové chodníky. Ty ale brzy opouštíme a čeká nás dnes snad nejzajímavější část, a to průchod hlavní chodbou (opět ohromných rozměrů ve stylu Amatérky) až do Dómu objaviteľov k sifonu, který tuto jeskyni spojuje s Demänovskou ľadovou jaskyňou a přes který byla Demänovská jaskyňa mieru objevena. Krápníky, sintrové náteky, kašny a další výzdoba je velká adekvátně rozměrům chodby, tj. v řádu několika metrů.

Demänovská jaskyňa mieru (foto Pěkná)

Demänovská jaskyňa mieru (foto Pěkná)

Demänovská jaskyňa mieru (foto Pěkná)

Po návratu zpět na betonový chodník pokračujeme několik set metrů hlavní chodbou systému, až se dostáváme do sousední Demänovské jaskyně slobody. Už je docela pozdě, tak se na závěr jen pokocháme pohledem na obří dóm, na jehož dně se klikatí podzemní Demänovka a přes další nepoužívaný turistický vchod se dostáváme ven. Při převlékání je docela kosa a řádně vyhladovělí se rádi přesouváme do Liptovského Mikuláše na teplou večeři. Dlouho se ale nezdržujeme, těšíme se zpátky do chatky u Stanišovské jeskyně, kde společně zapijeme dnešní jeskyněmi nabitý den.

V neděli ráno chatu opouštíme a přibližujeme se k Ružomberku, kde nás čeká už "jen" Liskovská jaskyňa. Tedy aspoň tak nám to Miro podával, že se ve srovnání s jeskyněmi Jánské a Demänovské doliny jedná o jejich chudou příbuznou. O to víc nás nakonec překvapil 4,5 km dlouhý labyrint chodeb, dómů a meandrů vytvořený z velké části na ploše pouhých 120 × 120 m, k tomu má jeskyně dohromady přes 20 vchodů.

před vchodem do Liskovské jeskyně (foto Pěkná)

Napoprvé byla orientace v jeskyni skutečně náročná. Postupně nás Miro a Paľo protáhli přes odnepaměti známé části jeskyně s množstvím historických nápisů po stěnách, až do nedávno objevených prostor a na současná pracoviště. Prošli jsme také Guanový dóm, kde se mimo trasu nachází poctivá vrstva guana, nesporný důkaz jak významným zimovištěm netopýrů jeskyně je. A na závěr jsme si dali i lahůdky jako rozporem prolézaný Prasečí kanál, Vyražeč zubů apod.

Jeskyně je mimořádná z mnoha dalších důvodů - sloužila jako pohřebiště už v eneolitu, byla tu nalezena zdeformovaná lebka člověka s abnormálními kostními výrůstky a byl zde učiněn jedinečný nález měděných býčků (dle některých studií původem až z Mezopotámie) a další keramiky. V pozdější době se tu schovávali partyzáni, v jednom období dokonce vícero skupin současně a zůstala po nich v jeskyni opuštěná tábořiště včetně staré munice a zbraní. Němečtí vojáci je v tomto bludišti marně hledali a sami byli nakonec rádi (asi jako my), že se vůbec dostali zpět na povrch. Byli jsme všichni hodně překvapeni, jak unikátní jeskyně se v Liptovské kotlině v masivu vrchu Mních nachází.

Návštěvou Liskovské jeskyně jsme tento vydařený víkend na Slovensku zakončili. Rozloučili jsme se s Ružomberáky a na Moravu jsme se vraceli s pocitem, že jsme si takhle jeskyní letos snad ještě neužili.

Miro, děkujeme tobě a Bielemu otci za úžasný víkend a příjemnou společnost. Snad se zase brzy uvidíme.

Kdo by se více zajímal o Liskovskou jaskyňu, doporučuji prolézt články na webu OSS Ružomberok, tamtéž se dají najít i videa z jeskyně a spoustu dalších článků vyplivne i google.

Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.