Jedelská ventarola: dosavadní konec jeskyně na dosah (11.–13.8.2017)

Po všech těch Tisovcích a Strážovech jsme se v půli srpna sešli u nás v krasu, abychom taky něco udělali na domácí půdě. Hned při pátečním příjezdu nás překvapilo, jakou kalamitu tu napáchaly intenzivní bouřky - kolem základny, jeskyně Dagmar a jeskyně U Jedelské cesty byla spousta popadaných smrků a lesáci je již touto dobou intenzivně odtěžovali. A brali to skutečně z gruntu, kromě hromady zpracovaného dřeva naproti naší základy se dali i do prořezávání náletových dřevin a likvidace bezových křovin. Prořezali to tak moc, až se nám to nelíbilo, zvlášť nechápeme, proč museli vyřezat i ty smrčky, které máme těsně za lavičkami u ohniště.

To je situace na povrchu, nás ale zajímá ještě víc stav v podzemí, takže ještě v pátek zalézám s Arankou do jeskyně Dagmar a na pracovišti v Propasti pod Kaplí rozbíjíme několik kamenů.

Na sobotu se k nám přidal velice výkonný pomocník z Liberce, Jirka Honzejk. Ve složení Jenda, Vojta, Šlimec, Jirka a Matouš zalézáme hned z rána do Dagmary, v Propasti pod Kaplí odtěžujeme připravené kameny z čelby za "Rakví" a poté si připravíme další várku kamení. Aranka se mezitím koukla do Jedelského propadání na aktuální stav, potok teče a opět si přeoral řečiště zpátky do 1. ponoru.

Partička z Dagmary doplněná o Aranku se odpoledne vydává do Jedelské ventaroly a do večera jsme pokračovali v průkopu. Postoupilo se o nějaké 2,5 m do nitra jeskyně, což je krásný výsledek vzhledem k tomu, že teď postup hodně zpomaluje tvrdá vrstva nacházející se ve spodní třetině průkopu.

Jirka veze kolečka, Jedelská ventarola

Také na základně probíhaly udržovací práce. Termit zbrousil plotny na sporáčku a připravil je tak pro slibované pečení placek. Lída s Jendou vyčistili střechu základny a po okraj zanesené okapy od jehličí. Samozřejmě se i houbařilo, předseda si zašel na "své místo" a přinesl během chvíle plný košík, a to v něm měl jedinou houbu, parádní kotrč. Netřeba se dlouho toulat po lese, když jdete najisto :-)

kotrč

Ve Ventarole jsme v neděli pokračovali a postoupili v plném profilu o další necelé 2 metry. Většina pracovala s chutí, někdo to možná jen předstíral, někdo se ani nic nesnažil předstírat a padla spousta slov o otrokářích. Ale ono to ani jinak nejde, aby někteří vůbec chytli lopatu do ruky. Důležité je, že je tu s každým dalším víkendem vidět ohromný kus odvedené práce. Jen za tento víkend to je postup o 4 m. Deponie na povrchu sice nezadržitelně narůstá, místa pro další hlínu je naštěstí stále dost.

deponie hlíny z Jedelské ventaroly

Jedinou nepříjemnou věcí je to, jak ztvrdnul sediment ve spodní třetině výkopu. Nejdřív se tato tvrdá vrstva objevila jen v levé části průkopu, teď už je v celém profilu. Jedná se o drobný říční nekrasový štěrk, značně zhutnělý, proložený většími zvětralými valouny droby. Valouny lze v ruce rozlomit, drolí se pak jako písek. Nad touto vrstvou je vrstva světlé hlíny se spíše ojedinělými kosterními nálezy. Nahoře je pak černá vrstva humusu (větvičky, tlející listí, trus zvířat, kosti, blechy...). Kosti jsou nacházeny především v této svrchní vrstvě, jde o recentní kosti uhynulých jezevců a lišek a jejich kořisti (kompletní lebky, žebra, spodní čelisti, obratle, pánev, dlouhé kosti končetin,...).

Jedelská ventarola, čelba, konec jeskyně je na dosah

Zároveň jsme učinili zajímavé (a patrně první) pozorování proudění vzduchu v jeskyni - v tuto dobu jeskyně vzduch nasávala a vtahovala jej někam do neprůlezného konce levé části jeskyně. Tomuto místu, dosavadnímu konci jeskyně, kam se bylo možné vždy jen doplazit, jsme se tento víkend přiblížili na dosah. Už při příští akci je možné se dokopat na doposud známý konec jeskyně a pak teprve začne postupné objevování, s každým dalším vyvezeným kolečkem se budeme probíjet tam, kam lze pod stropem jen dohlédnout, nikoliv prolézt, tedy dál a dál do neznáma.

Jedelská ventarola, cesta do neznáma

Průměr: 5 (hlasujících: 1)
-
Tyto stránky byly vytvořeny pomocí služby Jeskyňář.cz - http://www.jeskynar.cz
Creative Commons License
Na veškerý obsah, pokud není autorem příspěvku uvedno jinak, se vztahuje licence
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0.